Superstar. Královna. Kanibal. Zlatá Marit. Železná dáma.
Tolik přezdívek si během své 20leté kariéry vysloužila!
Tým norských vědců nedávno dokonce zkoumal data jejich tréninků za posledních 17 let. „A ty jsou pro nás zlatem. Díky nim víme, co všechno je s lidským tělem fyzicky možné,“ říká vedoucí projektu Dan Heil.
Marit Björgenová byla ženou, která posunula hranice svého sportu.
„Byla jsi inspirací a vzorem. Přiměla jsi nás skákat radostí a řvát vzrušením,“ napsal na Twitter bývalý norský premiér Jens Stoltenberg.
„Nejlepší lyžařka historie,“ přidala se její americká konkurentka Kikkan Randallová.
The legend, Marit Bjoergen has decided to call it a career. 1️⃣1️⃣4️⃣ individual World Cup wins 1️⃣8️⃣4️⃣ World Cup podiums 1️⃣8️⃣from the WSC 8️⃣from the OWG We are thankful for the memories and we wish Marit all the best in her future endeavours. https://t.co/ioamcCZTOH
S patnácti medailemi se stala nejúspěšnější olympioničkou na zimních hrách. Překonala i biatlonistu Oleho Einara Björndalena a stala se vlastně druhou nejúspěšnější ženou olympijských her vůbec. Pouze gymnastka Larisa Latyninová je s 18 medailemi lepší.
Tu už ale osmatřicetiletá lyžařka nedožene.
O víkendu v osmatřiceti letech ukončila na norském šampionátu v Altě svou bohatou kariéru. Důvod? Ztráta motivace.
„Už jí nemám dostatek na to, abych i do další sezony dala sto procent. Pro jsem se rozhodla raději skončit,“ vyprávěla ještě před zmíněným šampionátem se skleněnýma očima. „Myslela jsem, že to bude jednodušší, ale jsem dojatá. Vždyť tohle byl můj život posledních dvacet let.“
A takový byl.
V mládí byla neporazitelná
Pochází z vesničky Rognes, ve které žije 80 obyvatel. Otec je instruktorem lyžování a plavčíkem, matka pracovala v lesnictví.
Právě díky otci měla Björgenová ideální podmínky k růstu v lyžařskou legendu. Přesto prý nikdy neprahla po tom, že jednou vyhraje olympijskou medaili. V mládí ani neuvažovala, že by se stala národní hrdinkou.
„Něco podobného mě ani nenapadlo, a to jsem přitom vítězila všude, kam jsem přišla,“ smála se.
Ano, opravdu. Björgenová od sedmi do třinácti let neprohrála jediný závod!
O to trpělivější musela být po přechodu mezi dospělé. Když totiž v devatenácti poprvé nakoukla do Světového poháru, z pěti závodů dojela nejlépe třiatřicátá.
Už tehdy ale na lyžích působila nezdolně, soutěživě a v tréninku také nadmíru disciplinovaně. „Vlastně mi nikdy nevadilo to letní tréninkové období,“ přiznávala.
V mládí byla i díky svému svalnatému somatotypu brána spíše za sprinterku. Třeba v sezoně 2003/2004 vyhrála sedm sprintů ve Světovém poháru a díky tomu skončila také druhá celkově.
To už měla ve sbírce jednu olympijskou medaili ze Salt Lake City, kde v roce 2002 se štafetou získala stříbro.
O to větším zklamáním poté byly hry v Turíně, kde přidala také pouze jedno stříbro na desítce klasicky. „Týden před hrami jsem prodělala zánět průdušek a pak jsem si připadala nemocná a unavená,“ popisovala.
Z českého dna na vrchol v Koreji
Na úplné dno spadla o tři roky později v Česku.
Na světovém šampionátu v Liberci nebrala ani jednu medaili. Nejlepším výsledkem pro ni bylo až deváté místo ze sprintu!
Už tehdy se o ní tvrdilo, že ukončí kariéru. Že ztratila motivaci a chuť do lyžování na nejvyšší úrovni. Že už není tak hladová, jak bývala zamlada.
S tím se Björgenová odmítla smířit. Změnila tréninkové metody, ukončila spolupráci se Sveinem Torem Samdalem a pomocí tréninků rovnováhy, koordinace a síly se snažila vylepšit techniku při bruslení. Také dostala výjimku na léky proti astma, které se jí v průběhu let zhoršilo.
ZLATO! Norka Marit Björgenová oslavuje v cíli finále sprintu zisk zlaté medaile.
A od té doby znovu pořadím stoupala.
Už o rok později brala ve Vancouveru své první zlato z olympiády - ve sprintu klasicky. Další dvě zlata přidala také ve skiatlonu a ve štafetě, na třicítce navíc byla stříbro a na desítce bronz.
Tři zlaté medaile získala také o čtyři roky později v Soči.
Následně kvůli těhotenství přerušila kariéru. Syn Marius se jí narodil 26. prosince 2015. Trvalo jen jedenáct měsíců, než se znovu postavila na start a…
…ano, vyhrála.
V jejím návratu po těhotenství hrál zásadní roli přítel Fred Borre Lundberg, bývalý olympijský šampion v severské kombinaci. „Díky němu jsem mohla trénovat a také hodně spát,“ popisovala.
A díky tomu také na únorových hrách v Pchjongčchangu svou kariéru ukončila dalšími dvěma zlaty, dvěma stříbry a také bronzem.
„Tohle byl perfektní závěr mé kariéry,“ radovala se.
Na každé z pěti olympiád získala medaili. Čtyřikrát vyhrála Světový pohár celkově, 114 závodů individuálně, jednou také etapový závod Tour de Ski. Nyní dává Marit Björgenová klasickému lyžování sbohem.
Loučí se královna, kterou bude těžké překonat.
