Trenér Miroslav Petrásek v pátek dopoledne z Oberhofu hlásil: "Všude je bahno jako prase. Na trať sice dovezli nějakou vrstvu sněhu, ale bude to strašně měkký, hrozná hrabanka. Jdeme trénovat do tunelu. Jinam nás nepustí."
Lukáš Bauer, poslední chybějící člen jeho týmu, tou dobou teprve nasedal na Božím Daru do auta a vyrážel směr Německo.
Pravda, poprvé se tam vydal už ve čtvrtek, jenže po 40 kilometrech na cestě se dozvěděl, že organizátoři zakázali v Oberhofu trénink na chatrném závodním okruhu. Otočil tedy auto a raději si ještě jednou zalyžoval doma.
Pak přišla další zpráva: Jelikož se v Oberhofu povedlo navézt jen 1,5kilometrový okruh, pojede se v neděli místo patnáctky sprint. V tu chvíli se před Bauerem otevírala nevábná představa, že v úvodu Tour na něj čekají jeden krátký prolog a hned dva neoblíbené sprinty.
"A co třeba celou Tour vynechat a raději trénovat?" ptal se Petráska.
Důvodem pro takový návrh nebyla jen nepřívětivá skladba etap. "Nejezdí se mi dobře, nedosahuji svých maximálních tepů," říkal. "Už při svěťáku v Davosu jsem měl pocit, že jedu s ruční brzdou. Dřel jsem tam na sto procent, ale organismus na to nereagoval."
Vysokohorské soustředění v Davosu dokonce opustil před Vánoci předčasně, aby absolvoval sérii vyšetření. Ta nepotvrdila obavy, že příčinou jeho útlumu mohou být například problémy se srdcem. Spíše šlo o únavový syndrom. Doporučení lékařů znělo: pět dní klid, bez lyží.
Přinutit extremistu Bauera k odpočinku je věc nesnadná. Snažil se, ale pořád v něm hlodalo: Přece nepojedu na Tour bez tréninku.
V pátek přiznal: "Nechce se mi do Oberhofu. Přemýšlím, co by teď bylo lepší: závodit s rizikem, že to pořád bude nijaké? Nebo hledat kvalitní sníh pro trénink, kterého ale ani v Česku moc není?"
Petrásek rozhodl: Přijeď. Zkusíš první čtyři etapy a uvidíme, co dál.
Kouč si dobře pamatuje, že v minulosti dokázal jeho svěřenec po vynuceném odpočinku závodit skvěle. "Potřebuju se srovnat," říká sám Bauer. "V úvodních dvou etapách se to třeba prodejchne. A ta čtvrtá, první distanční, nám napoví, zda mám pokračovat."
K Tour de Ski má Nauer niterní vztah, na něm zažil nejkrásnější okamžiky kariéry. Vzpomínáte? Rok 2008 a óda na suverenitu jednoho muže. V cíli na Alpe Cermis byl o tři minuty před druhým Němcem Sommerfeldtem, který mu naoko hrozil: "Ty zvíře, tohle se nedělá."
A rok 2010? Na sjezdovce zničil Nora Northuga, po projetí cílem zůstal stát a pospíchal k soupeřům, hroutícím se na sníh, aby jim pogratuloval ke konci závodu.
"Ale předloni jsem zažil na Tour i nejhorší moment, když jsem už pod Alpe Cermis přijel úplně vyřízenej," vypráví. Tehdy měl při pohledu na tyčící se sjezdovku pocit, že na ní zkolabuje a umře.
"Když máš fazonu, je Tour superzážitek. Když ji nemáš, je prokletá," říká Bauer.
Ale ať už bude letos Tour jakákoliv, je tentokrát jen předstupněm k olympijským hrám. "Proto je možné, že ji Lukáš opustí předčasně a bude se chystat na Soči," připouští Petrásek. "Ale já věřím, že pojede Tour dobře - a až do konce."