Když se v uplynulém ročníku vrátila po téměř šesti letech do Světového poháru, cítila, že k ideálnímu rozpoložení se blíží, ale ještě v něm úplně není.
„Byla jsem hubenější, než bych si přála. Tehdy jsem nestihla nabrat zpět svou hmotnost. Byla jsem stále o dost lehčí než v mých nejlepších závodních letech,“ ohlížela se nyní za sezonou, kterou zakončila parádním druhým místem ze super-G v Sun Valley.
Přes léto tvrdě makala, aby dostatečně zesílila. Do trenérského štábu přibrala bývalého elitního norského sjezdaře Aksela Lunda Svindala. Zkrátka před sezonou, kterou ozdobí zimní olympijské hry, udělala maximum.
I proto teď nadšeně hlásila: „Během přípravy se mi povedlo nabrat pět a půl kila svalů, z čehož mám obrovskou radost!“
Americká lyžařka, jež v říjnu oslavila 41. narozeniny, novinářům líčila, jak velké úsilí přes léto vynaložila. „Asi jsem nikdy nebyla tak disciplinovaná, co se týče stravování a celého přístupu. Vložila jsem do toho opravdu všechno, abych byla fyzicky co nejlépe připravená,“ povídala, zatímco trenér Svindal souhlasně přikyvoval.
Ještě nadšeněji pak Vonnová dodávala: „A víte, co je úplně nejlepší? Moje tělo mě vůbec nebolí. Na svůj věk se cítím sakra dobře! Pravděpodobně ještě lépe než předtím, kdy jsem si v roce 2013 přetrhla přední zkřížený vaz v koleni.“
K dobrému rozpoložení navíc přidala triumf ve středečním tréninku na sjezd ve Svatém Mořici. O den později musela jízdu přerušit, protože se před ní na trati ošklivě zranila Michelle Gisinová, pro kterou přiletěl vrtulník.
Ledecké první trénink na sjezd ve Svatém Mořici nevyšel, kralovala Vonnová |
Ostatně i o rizicích Vonnová na tiskové konferenci dlouho povídala.
Zranění se totiž hvězdným lyžařským jménům v poslední době vůbec nevyhýbala. Stačí si jen vybavit zprávy z uplynulých týdnů a měsíců: Federica Brignoneová, Lara Gutová-Behramiová, Marta Bassinová, Corinne Suterová...
„Snažím se vyhrávat, takže určitě budu tlačit na svoje hranice, ale zároveň nechci dělat žádné super riskantní věci,“ komentovala. „Myslím, že někteří lidé mají dojem, že jezdím bezhlavě a riskantně, protože se často pohybuju na hraně, ale ve skutečnosti jsem teď velmi opatrná. Vím, kde si mohu dovolit chybu a kde ne. Pochopitelně si ale uvědomuju, co se může stát ve sjezdu a super-G, kde jezdíte velmi rychle... Může stát úplně cokoli.“
A vzhledem k obrovskému natěšení na blížící se olympijské hry rozhodně nebude brát nic na lehkou váhu.
Od jejího triumfu ve Vancouveru uplyne v únoru šestnáct let, což ale neznamená, že by na úspěch v Cortině nepomýšlela. Vždyť vidina závodění pod pěti kruhy na pro ni tak významném svahu také sehrála roli v jejím návratu.
Právě tam v roce 2004 slavila první pódiové umístění v ženském Světovém poháru, když skončila ve sjezdu třetí. „A taky jsem tam překonala rekord v počtu vítězství v ženském Světovém poháru,“ připomněla svůj 63. triumf, na který ještě devatenáctkrát navázala.
„Takže skutečnost, že mohu poprvé závodit na olympijských hrách na trati, kterou dobře znám, považuji za obrovskou příležitost,“ uzavřela.
Chci na olympiádu. Návrat? Nemohla jsem si pomoci! píše Vonnová pro iDNES |
