"V sezoně je bezkonkurenčně nejlepší," říká Lukáš Bauer. Švýcar v rozhovoru pro MF DNES a Sport souhlasí: "Je to nejlepší zima mé kariéry. Ale po kvalitním tréninku v posledních letech pro mě není tak velké překvapení, že jsem zase o něco lepší."
Jenže z vás se stal i naprostý univerzál. Vyhráváte všechny typy závodů, oběma technikami.
Já vždycky chtěl jezdit všechno. Věřím, že je možné vítězit v každé disciplíně, proto distanční přípravu prokládám tréninkem se sprintery-specialisty, abych byl dost rychlý. Navíc mám vhodné tělo jak pro sprinty, tak pro vytrvalostní závody. To nemůže říct každý.
Druhý Northug už na vás v poháru ztrácí 372 bodů. Zbývající závody si tedy budete užívat?
No, měl bych asi říci, že Světový pohár ještě není rozhodnut, aby to vypadalo zajímavěji. Ale... Mám pohodový náskok, mám formu. Upřímně: myslím si, že o velkém glóbu je rozhodnuto. Mým cílem je přesto vyhrávat další závody.
Jaký máte vztah s Northugem?
Respektujeme se.
Soutěžit ve Švýcarsku s popularitou Didiera Cuche a sjezdařů je však i pro vás zdánlivě Mission Impossible. Nebo snad ne?
Není to mise nemožná, ale alpské lyžování je u nás prostě sport číslo jedna. Ovšem běh na lyžích je teď také nahoře. Všechny mé závody přenáší televize, to nebývalo.
Připadáte si tedy doma jako celebrita?
Já? Ne. Mám klidný život. Švýcaři jsou tišší lidé, ne tak blázniví jako jiné národy. Každý ví, kde bydlím, nemusím se schovávat. Northug je na tom v Norsku mnohem hůř. Mě těší, že mohu žít v klidu.
Nevnímáte tedy tlak ze strany fanoušků?
Kdepak. Největší tlak na sebe vytvářím já sám.
Švýcarská reprezentace je malý tým, v Novém Městě závodí jen dva muži a jedna žena. Jak velký servisní tým máte kolem sebe?
Šestičlenný. To stačí. Příliš početný tým není vždy nejlepší.
Myslíte na Nory?
Ti mají spoustu běžců, potřebují k nim i velkou lidskou sílu. Ale tady jim to na třicítce nepomohlo.
Vy však využíváte i norské know-how. Vaším osobním trenérem je Nor Fredrik Aukland.
Jsme spolu už čtyři roky a funguje nám to. Tak proč bychom v tom nepokračovali?
