"Je to zklamání. Moje taktika byla, že pojedu klasiku, ve které jsem nejsilnější, bohužel jsem neměl dobře namazané lyže," smutnil dlouholetý reprezentant, který se letos začal věnovat dálkovým běhům.
Jaká byla vaše první Jizerská 50?
První psychický otřes přišel na Rozmezí. Vosk měl začít mezi pátým šestým kilometrem fungovat, jenže nezačal ani na desátém. To už jsem věděl, že jsem ve stejné situaci jako Standa Řezáč, který ovšem lyže nemazal záměrně a počítal, že pojede celou dobu soupaž. Já s tím nepočítal. Nakonec se mi podařilo jet v první skupině, na Jizerku to ještě bylo celkem dobré, ale pak mi směrem ke Smědavě ubývaly síly. A ze Smědavy nahoru jsem už z vedoucí skupiny odlítl, nebyl jsem schopný se udržet. Naštěstí pak přišel kilometr, kdy jsem se jakžtakž z lyží odrazil, ale jak mi odjel první balík, už nebyla šance se dostat zpátky.
Kdy jste se naposledy na lyžích tak trápil?
Člověk se trápí v každém závodě. Ale byl to boj a něco úplně nového, na co jsem nebyl připravený. Moje taktika byla, že budu lyžovat a pojedu klasiku, ve které jsem nejsilnější. Ale bohužel. Bylo by bývalo lepší vůbec lyže nemazat, protože vosk trochu lyže brzdil a byl tam přitom k ničemu.
Začnete po této zkušenosti víc trénovat soupaž?
Nevím, jestli to ještě jde. Věnoval jsem tomu dost. Jedině že bych pět nebo osm kilo přibral a ještě trochu vyrostl, ale to už se asi nestane... Uvidíme, jak to půjde v dalších závodech.
Na jaké se chystáte?
Za čtrnáct dní je Dolomitenlauf, za další týden italská Marcialonga. Tam to bude zase o soupaži. Když tam bude mít někdo dobré lyže, půjde si odpočinout a bude mít hodně sil do závěru. Tady na Jizerské 50 mi to bohužel nevyšlo. Je to zklamání.
