Vždyť Johannes Klaebo se sotva plahočil do cíle. Ve žlutém dresu lídra závodu sunul nohy před sebou, vyplazoval jazyk, hrbil se. Z každého jeho pohybu bylo znát, jak moc ho to bolí. Na vítěze dne Simena Krügera ztratil tři čtvrtě minuty.
Skutečně, 26letý rodák z Trondheimu závěrečnou etapu prestižního podniku klasiků naprosto nesnáší. Ikonický výstup na sjezdovku Alpe Cermis pro něj představuje těžko pochopitelná muka, při kterých trpí víc než ostatní.
„Tohle rozhodně není den, na který bych se každoročně nejvíc těšil. Celou Tour de Ski absolvuju ve stresu, abych si před poslední etapou udělal tak pohodlný náskok, aby mi i po poslední etapě stačil. Letos se to zase povedlo, za což jsem fakt rád,“ jásal zmožený v cíli.
Ano, Klaebo se svým třetím triumfem v kariéře zařadil na druhé místo historických tabulek, čtyřikrát vyhrál jen Dario Cologna, kterého může norský bombarďák směle dorovnat, ale i překonat.
Zvlášť, když v letech budoucích předvede podobně dominantní výkon jako letos.
Žádný další lyžař si nikdy Tour de Ski nepodmanil tak jako on.
Klaebo ovládl potřetí v kariéře Tour de Ski. Mezi ženami vyhrála Karlssonová |
„Pochopitelně těžil i z toho, že kvůli ruské invazi chyběl Alexandr Bolšunov, ale na to se nikdo ptát nebude. Ve všech etapách až do neděle byl naprosto suverénní, klobouk dolů,“ uznal i osminásobný olympijský šampion Björn Daehlie.
Posuzovat totiž jeho výkon jen podle nedělního trápení by bylo tuze hloupé. Vždyť do té doby to byl závod jednoho muže.
Klaebo kontroluje Tour de Ski.
Klaebo je ve vlastní lize.
Klaebo nedal nikomu šanci.
Podobné titulky plnily novinové plátky i sportovní weby. Nor na přelomu roku vyhrával sprinty, distanční závody, i ty s hromadným startem. Triumfoval ve všech z úvodních šesti etap, i proto navzdory nedělnímu trápení vyhrál Tour o téměř minutu.
On je v současnosti jasným králem běžeckého lyžování.
Začínal s ním už ve dvou letech, kdy od dědečka dostal pod stromeček své první běžky.
„Máma mi pak říkala, že jsem v obýváku lyžoval celý Štědrý večer a nechtěl je sundat. Oba rodiče taky lyžování milovali, takže jsem pak celé mládí strávil na běžkách,“ vzpomínal.
Pod dohledem dědy Kareho Hösflota, nutno dodat. To on se stal prvním Klaebovým trenérem. Spolu se proháněli nádhernou norskou krajinou, na běžkách dováděli, bavili se. Dědeček jednoduše dělal všechno pro to, aby lyžování vnoučka neznechutilo.
I proto, že malý Johannes věnoval pozornost také fotbalu, který odmala miloval.
„Na fotbalovém hřišti jsem možná strávil i víc času než na lyžích, protože fotbal se dá hrát za jakéhokoliv počasí. Když nad tím tak uvažuju, tak jsem skutečně víc věřil tomu, že budu profesionální fotbalista než běžec na lyžích. K žádnému běžci jsem ani nevzhlížel, naopak jsem měl třeba plakáty s Cristianem Ronaldem,“ vyprávěl.
Tour vládne Klaebo. A Bolšunov hřímá: Přestaňte Rusy obviňovat ze všeho |
Až na střední škole přišel zlom a rodinná tradice nakonec triumfovala.
Od té doby Klaebo běžkám věnuje veškerý volný čas. Dříve svým kamarádům dělal třeba i do deseti večer řidiče, na diskotéky nechodil, to už spal. Za posledních pět let se pak stal nejzářivější hvězdou běžeckého lyžování.
Hrdinou, šampionem.
V pouhých 21 letech si do Pchjongčchangu doletěl pro tři zlaté medaile. Nikdo kromě biatlonisty Martina Fourcada jich na jihokorejské olympiádě nezískal víc. Stal se i nejmladším olympijským vítězem na běžkách a v téže sezoně také nejmladším vítězem Světového poháru.
Tehdy byl hlavně sprinterem. To platí i dál. Navíc zatímco svou sprinterskou rychlost neztrácí, v distančních závodech udělal v posledních letech velký krok.
„Líbí se mi, že na sobě opravdu pracuje a každým rokem je silnější. Nejdřív to byl skutečně hlavně sprinter, který udivoval frekvencí, které se nikdo ani nepřiblížil. Postupně ale začal být lepší a lepší i v distančních závodech, hlavně v klasice. A teď už zvládá i ty volnou technikou,“ všiml si Daehlie.
S pěti olympijskými zlaty, šesti tituly mistra světa a třemi triumfy na Tour de Ski je už teď Klaebo legendou. A to má půlku kariéry ještě před sebou.