Pro sedmadvacetiletého reprezentanta jde už o pátý světový šampionát. Tentokrát na něj ale zamířil v trochu jiné roli.
Povzbuzený nedávnými životními výsledky. Sice samozřejmě jako reprezentant Česka, ale i zde zároveň jako součást německého týmu, se kterým bydlí na hotelu a absolvuje veškerou přípravu. A zatímco dřív absolvoval i technické disciplíny, tentokrát je z něj čistokrevný rychlostní specialista.
„Možná pojedu i obří slalom, ale to se ještě rozhodneme. Už každopádně není priorita,“ předesílá.
Český lyžař Jan Zabystřan během super-G ve švýcarském Wengenu
V Saalbachu zatím absolvoval dva sjezdařské tréninky. „Chtěl jsem si vyzkoušet nějakou novou stopu a taky trochu jiné lyže a lyžáky,“ vykládal po čtvrtečním, v němž byl pětadvacátý. „Nějaké věci byly fajn, nějaké ne. Dobré vědět. Pořád mám před sjezdem ještě jeden trénink, tak doufám, že to ještě vyladíme.“
Jinak ale jeho dojmy? Pozitivní.
„Sjezdovka je nahoře členitá. Má hodně vln a terénních nerovností. Obecně mám tohle rád – vlny, různé skoky, kde se musí fakt pracovat a jít dopředu a není to tolik o klouzání,“ popisuje.
I sníh si chválí. Říká, že je tvrdý, ale lyže v něm drží.
„Jde o fakt krásné svezení. Je potřeba si hrát s ostrostí hran. Pak je to na zatáčení nádherné. Doufám, že i na závody budeme mít takhle sluníčko. Viditelnost je skvělá, možná jen dole poslední zatáčku kryje les. Ale zbytek je nádherný,“ rozplývá se.
Na strach není místo. Zabystřan se chystá s Němci. A všechny je poráží |
V Saalbachu se loni sice konalo finále Světového poháru, jinak zde ale elita tak často nejezdí. Zabystřan v tomto může mít výhodu. Minulý rok zde sice chyběl, svah má ale najetý z Evropských pohárů.
„Nějaká výhoda to být možná může, ale zase si myslím, že po trénincích už budou mít svah všichni najetý a úplně překvapení nebude. Ale třeba jo, a doufám, že to budu já,“ směje se.
Když do malebného rakouského údolí přijížděl, také se mu hned vybavilo, jak sem jako mladík s rodiči mířil na seriál zvaný Fila Sprint.
„Je hezké se sem podívat po těch letech. Mám na něj hezké vzpomínky. Na chatě mám taky pár pohárů. Vím, že je na nich takový šašek, který je na místním logu,“ zapátral v paměti.
I jeho rodiče mohou vzpomínat. Za synem do Rakouska samozřejmě dorazili.
„Tuhle zimu byli zatím na dvou svěťácích. Jsem rád, že je to pro ně i taková odměna za roky, co se mnou pořád všude jezdili a trénovali se mnou. A kór tady v Saalbachu, kde to znají,“ říká. „Určitě tu bude i hodně českých fanoušků. A nejen jich. Jeli jsme Wengen, Kitzbühel, které také byly na diváky brutální, ale tady je tribuna asi největší.“
Zabystřan tuto sezonu šestkrát skončil v nejlepší třicítce a v celkovém hodnocení si vyjel 85 bodů. Tolik jich dosud neměl, ani kdybyste sečetli všechny jeho předcházející ročníky dohromady.
Už na startu v Americe si pochvaloval, že se cítí skvěle a hlavně že si začal pořádně věřit. A sebedůvěra ho neopouští, naopak, věří si čím dál tím víc.
V Beaver Creeku si připsal životní výsledky ve Světovém poháru. Ve sjezdu byl jedenáctý a v super-G dvanáctý. Na vyhlášené trati ve Wengenu skončil sedmnáctý ve sjezdu a v ledovatém Bormiu dvacátý.
„I mezi dalšími kluky se cítím lépe. Beru je už jako rovnocenné soupeře. Vím, že je reálné se mezi nimi prosadit. Je to o tom se soustředit na sebe, věřit si. Což jde s každým závodem lépe a lépe. Primárně je lyžování o hlavě,“ líčí.
Jan Zabystřan v cíli sjezdu ve Val Gardeně.
Vnímá, že ho i ostatní už berou jinak. „Víc se zdravíme. Myslím, že si mě už i větší státy začaly víc všímat,“ pozoruje.
A ideálně by jim i na letošním lyžařském vrcholu poslal další vzkaz: Se mnou musíte počítat!
„Nahoře v zatočených zatáčkách si věřím. Doufám, že to pak víc rozjedu na placce,“ vyhlíží před super-G. „Je tu můj sníh. Myslím, že by tady mohl padnout nějaký dobrý výsledek. Ale zase samozřejmě nechci moc přehánět a mít zbytečně vysoké ambice, protože pak jsem zbytečně nervózní.“
V této sezoně se mu zatím sebedůvěru s realistickým uvažováním skloubit dařilo. Co v Saalbachu?
