Provází ho pověst naděje českého mužského lyžování. V mládežnických kategoriích sbíral medaile, i mezi dospělými už ukázal několik slušných výsledků.
Loni byl na mistrovství světa v Cortině devátý v kombinaci. Ve stejné disciplíně pak o rok později na hrách v Pekingu mohl útočit třeba i na stupně vítězů. Tlak ale Zabystřan neustál a ve slalomu vypadl.
„Nechtěl jsem desáté místo. Šel jsem do toho s tím, že bych mohl mít i medaili,“ povídal tehdy.
I přesto je pro něj tento výkon příslibem. Důkazem, že to jde, že se posouvá.
„Při podobných závodech vidím, že se zlepšuju. Jsou pro mě motivací,“ povídá. „Určitě bych nechtěl lyžovat, kdybych stagnoval. Pokaždé, když udělám v sezoně dobrý výsledek, nutí mě pokračovat a dál se zlepšovat. A letos v tom chci pokračovat.“
S jakými cíli tedy vstoupíte do nového ročníku?
Doufám, že to letos na mistrovství světa zase posunu. A že minimálně při Evropských pohárech ukážu, že na ně mám a budu několikrát do desítky. Když v nich získám ještě nějakou zkušenost a budu se cítit dobře, věřím, že to pak půjde i ve Světových pohárech.
Jan Zabystřan v prvním kole olympijského slalomu.
V nich budete chtít útočit na druhé kolo?
Ano. Jsou to ale úplně jiné závody, jsem na nich na chvostu startovního pole, je těžké se prosadit. Ve svěťáku se mi to povedlo vlastně jen třikrát (v kombinacích ve Wengenu, Bormiu a Hinterstoderu). Je to ale každopádně cíl.
Z pozice naděje se pomalu dostáváte do věku, kdybyste měl mužskou reprezentaci táhnout. Cítíte to podobně?
Ještě úplně ne. Je tam pořád Kitan (Kryštof Krýzl), který sice něco říká, ale snad v lyžařském světě ještě nějakou dobu bude. Do minulé sezony jezdil Ondra Berndt… Takže se ještě úplně takovou oporou, která by měla předávat zkušenosti, necítím. Potřebuju k tomu pár dobrých výsledků, druhá kola v Světovém poháru.
Co pro ně musíte zlepšit?
Myslím si, že je potřeba se ještě víc rozzávodit v Evropském poháru. Poslední dva roky také dost pracuju na síle, která je hodně důležitá. Oproti závodům, které organizuje FIS, je tam totiž jiná podložka a je potřeba větší fyzická připravenost.
Ledecká vyhlíží návrat na svahy. Závodit může i bez reprezentační smlouvy |
Daří se vám to?
Měl jsem dobrou přípravu v posilovně, takže musím říct, že se kondičně cítím super. I na lyžích, i když toho nemám ještě tolik odjeto, je to fajn. Takže ještě doufám, že se to teď obejde bez nějakých zranění.
Právě... Loni touto dobou jste si také pochvaloval progres, pak vás ale zastavil nalomený příčný výběžek obratle, který jste si přivodil po pádu na kole. Nezakazují vám teď trenéři podobné aktivity?
To ani ne. Spíš já si zakazuju, abych už podobné tréninky nedělal (smích). Ale ne, tehdy to byla hloupá náhoda. Nemůžeme jen lyžovat, je potřeba dělat i něco jiného, jen teda s rozumem. Adrenalin, který při jiných sportech zažíváme, se nakonec hodí i na lyže. Třeba se naučíme tolik nebát.
Potřebujete adrenalin k životu?
Asi jo. Proto dělám i další adrenalinovější sporty, jako je třeba wakeboarding. Čím víc adrenalinové to je, tím líp.
Co ve vás adrenalin probouzí?
Asi to moc nedokážu popsat, ale mám prostě rád ten pocit. Užívám si to, baví mě to.
 |
I proto uvažujete, že byste si někdy zkusil i skikros?
Ano. Ještě jsem ho nikdy nejel, ale říkám si, že kdybych měl třeba na jaře čas, tak bych si nějaký závod zkusil. Baví mě koncept paralelního obřáku, kdy jedou závodníci vedle sebe, vidíte toho druhého. Skikros je v tomhle ještě víc intenzivní.
Trénujete ho nějak?
Někdy po tréninku si jdeme skočit pár skoků, ale pořádně se mi to ještě nepodařilo skloubit. Tak třeba letos. Myslím si, že je dobrou přípravou třeba pro super-G, při kterém člověk taky občas létá třeba čtyřicet metrů. Ale není to jen o adrenalinu, baví mě všechny sporty. Mám rád ten proces, když vidím, že se zlepšuju.
A naopak, dokážete si někdy od sportu polevit?
Ale ano. Třeba se ho snažím skloubit se školou. I kdyby lyžování dopadlo nejlíp, jak by mohlo a skončil bych třeba až před čtyřicítkou, tak bude pořád dost let, kdy musím něco dělat. Takže proto se snažím i dodělat školu, abychom měl do budoucna nějaké záložní plány.
