„Horní pasáž dobrá, ale dole bylo chyb moc,“ hlesl se stínem zklamání v hlase sedmadvacetiletý český lyžař.
I tohle můžete brát jako důkaz jeho letošního posunu. Dřív by podobnou příčku jistě oslavoval. A teď i přes to, že pokoří Ondřeje Banka a jeho sedmnácté místo z Ga-Pa 2011 a postará se o nejlepší český mužský výkon v superobřím slalomu v historii světových šampionátů, hovoří o neúspěchu.
„O tom rekordu jsem nevěděl. Ale nic to nemění na tom, že jsem trochu nespokojený. Kdyby to byla aspoň patnáctka...“ mudroval.
Zabystřan prožívá průlomovou sezonu. Při Světovém poháru v Beaver Creeku skončil jedenáctý a dvanáctý a celkem už šestkrát bodoval, i na vyhlášených tratích, jako jsou Wengen či Bormio. Žebříčkem stoupá vzhůru a usazuje se mezi nejlepší třicítkou, což je pro lyžaře z českých hor vždycky úspěch.
Rekordní výsledek v super-G. Zabystřan na MS zaostal tři desetiny za desítkou |
„Honza konečně projevil potenciál a jezdí způsobem, o němž jsme věděli, že na něj má,“ chválil ho Jan Fiedler, sportovní ředitel reprezentace. „Dřív se mu to nevedlo, protože cítil určitý deficit v tréninkových podmínkách nebo v zabezpečení kolem sebe. Teď už nemá oproti top závodníkům žádné minus. A začíná tak i lyžovat.“
Posunu z velké části vděčí spolupráci s německým výběrem, kterou mu český svaz domluvil. Právě díky ní má veškerý servis.
„Týmů, které by byly schopné se zabezpečit samy, je málo. Třeba mezi ženami jen tři. Rakousko, Švýcarsko a Itálie,“ jmenuje Fiedler. „Jiní se musejí spojovat. Nicméně u Honzy to je jiné v tom, že je napevno součástí jejich týmu. Další se třeba jen domluví, že si vzájemně natočí tréninky nebo budou jezdit na jednom kopci.“
Jako rovnocenného parťáka ho berou i sami Němci. Důkaz? „Skvěle zapadl,“ potvrdil v Saalbachu mluvčí svazu západních sousedů Ralph Eder. „Je s námi chvíli, ale působí, jako kdyby byl u nás už dlouho.“
I zkušený sjezdař Romed Baumann přikývl: „Jan je rychlý v závodech i při tréninku. Dává nám skvělé porovnání. Když trénujete sami, tak si řeknete: Jo, jezdím už dobře. Ale když máte někoho dalšího, kdo létá ještě rychleji, musíte přidat.“
Zabystřan si s sebou vzal i servismana Sebastiana Bialobrzyckého. „I kvůli němu jsou rádi,“ podotýká Fiedler. „Dělá práci, jakou jiní servisáci ne a pomáhá i na sjezdovce. O pokračování spolupráce se budeme bavit až po mistrovství světa, ale určitě na ni chceme navázat. Rád bych, abychom u nich měli i svého trenéra, aby se taky něco naučil.“
Zabystřan už toho pochytil dost. Líčí, jak si víc věří. Jak si na startu konečně může říct, že své ambice má podložené o reálné výsledky i hodiny výtečného tréninku.
„Taky mezi ostatními sjezdaři si už připadám, že mezi ně patřím. A i oni si mě všímají víc,“ pozoruje Čech.
Když stál v Saalbachu v cílovém prostoru, poklábosil se soupeři. Divácký zájem o jeho autogram rovněž potvrzuje, že ho už berou zahraniční fanoušci. Dřív sbíral on kartičky závodníků a dnes je mužem, který je začíná rozdávat.
„Jeho možnosti? Myslím, že mnohem větší, než už letos ukázal,“ kývl Baumann, majitel jedenácti pódiových umístění z elitního seriálu. „Bude zajímavé ho dál sledovat. Až bude mít ještě lepší startovní čísla, tak pro něj první desítka nebude daleko. Možná i pódium? Proč ne.“
Jan Zabystřan po dokončení mistrovského super-G.
Podle Fiedlera k tomu Zabystřanovi ještě chybí větší sebevědomí a stabilnější výkon od shora až dolů.
„Některé úseky už jezdí jako nejlepší,“ soudí sportovní ředitel. „V Kitzbühelu držel při výjezdu ze Steilhangu šestý čas. A to jde o jeden z nejtěžších úseků, co existují, navíc tam jel závod poprvé a ještě musel opakovat start. I tohle ukazuje, že jeho hranice jsou vysoko.“
Super-G v Saalbachu představoval přesně ten případ. Na parádní horní pasáž, kde na vítězného Odermatta ztrácel jen pět setin, pak nenavázal.
Jeho další cíle jsou tedy jasné. Druhou šanci bude mít v neděli ve sjezdu.
