Suverén uplynulých dvou let Maier byl vloni opět nejvýraznější postavou seriálu. Lyžař, přezdívaný Herminátor, vyhrál potřetí během čtyř let velký Křišťálový glóbus a podruhé za sebou si odnesl rovněž jeho tři menší kopie za prvenství v superobřím, obřím slalomu a sjezdu. Svou převahu dokumentoval i třinácti vyhranými závody, čímž srovnal rekord legendárního krále slalomových branek, Švéda Ingemara Stenmarka. Celkově má na kontě již 41 vítězných závodů SP, s nimiž figuruje na čtvrtém místě historické tabulky. Titul ve slalomu, který Maier nejezdí, získal jeho krajan Benjamin Raich.
Kosteličová za svůj první triumf, díky němuž se v devatenácti letech stala druhou nejmladší celkovou vítězkou historie, vděčila zejména neotřesitelnému postavení ve slalomu. Chorvatka vyhrála v uplynulé sezóně osm z devíti závodů a suverénně získala malý glóbus. Její konkurentka a obhájkyně titulu Renate Götschlová z Rakouska totálně vyhořela ve finálovém bloku v Aare.
Na Rakušanky tentokrát nezbyla jediná trofej. Malý glóbus z obřího slalomu vybojovala Švýcarska Sonja Nefová, v super-G svůj nejúspěšnější rok kariéry ozdobila prvenstvím francouzská lyžařka Regine Cavagnoudová. Poslední cena ze sjezdu putovala k Italce Isolde Kostnerové, specialistce na rychlostní disciplíny.
Maier i Kosteličová také utržili nejvíce na odměnách, oběma ale paradoxně nevyšly nejdůležitější závody sezóny na mistrovství světa v St. Antonu. Jindy nedostižná slalomářka skončila až pátá, Maierovi zcela perfektní sezónu "pokazilo" jen stříbro a bronz.
Pohled do historie
Světový pohár se poprvé uskutečnil v sezóně 1966/67, kdy byla do praxe uvedena myšlenka francouzského sportovního novináře švýcarského původu Serge Langa. Původně skromný podnik přerostl v několika letech doslova v mamutí událost. Prvním vítězem prestižní soutěže se stal Francouz Jean-Claude Killy, ženám vévodila Nancy Greenová z Kanady.
Mezi muži se velký Křišťálový glóbus nejčastěji ocitl v držení Marka Girardelliho. Rodilý Rakušan reprezentující Lucembursko vyhrál trofej pětkrát a předstihl tak dva čtyřnásobné vítěze, Švýcara Pirmina Zurbriggena a Gustava Thöniho z Itálie. Absolutní rekord však drží Annemarie Moserová-Pröllová z Rakouska. Na svazích dominovala nepřetržitě v letech 1971-75 a šestý triumf přidala v roce 1979.
Na kontě Moserové-Pröllové je rovněž nejvyšší počet vítězství v jednotlivých závodech, a to dvaašedesát. Přiblížit se jí dokázala Švýcarka Vreni Schneiderová (55), ta však poté, co v roce 1995 vyhrála SP podruhé, ukončila kariéru. Těžko ohrozitelných je 86 prvenství Stenmarka, trojnásobného vítěze soutěže.
Stenmark rovněž drží rekord v největším odstupu mezi prvním a druhým závodníkem. V roce 1979 získal v obřím slalomu na druhého Bojana Križaje náskok 4,06 sekundy. Rekordní časový rozdíl mezi ženami činí 5,20 sekundy a v témže roce ho také na trati obřího slalomu dosáhla Maria-Therese Nadigová ze Švýcarka.
Skromný je výčet českých úspěchů sjezdového lyžování. Vynikající výsledek se podařil Olze Křížové-Charvátové, bronzové olympijské medailistce ve sjezdu za Sarajeva 1984, která v sezoně 1985/86 obsadila ve SP konečné čtvrté místo.
Přehled vítězů Světového poháru ve sjezdovém lyžování
1967 - Jean-Claude Killy (Fr.); Nancy Greenová (Kan.)
1968 - Jean-Claude Killy (Fr.); Nancy Greenová (Kan.)
1969 - Karl Schranz (Rak.); Gertrud Gablová (Rak.)
1970 - Karl Schranz (Rak.); Michele Jacotová (Fr.)
1971 - Gustavo Thöni (It.); Annemarie Pröllová (Rak.)
1972 - Gustavo Thöni (It.); Annemarie Pröllová (Rak.)
1973 - Gustavo Thöni (It.); Annemarie Pröllová (Rak.)
1974 - Piero Gros (It.); Annemarie Moserová-Pröllová (Rak.)
1975 - Gustavo Thöni (It.); Annemarie Moserová-Pröllová (Rak)
1976 - Ingemar Stenmark (Švéd.); Rosi Mittermaierová (NSR)
1977 - Ingemar Stenmark (Švéd.); Lise-Marie Morerodová (Švýc)
1978 - Ingemar Stenmark (Švéd.); Hanni Wenzelová (Licht.)
1979 - Peter Lüscher (Švýc.); Annemarie Moserová-Pröllová
1980 - Andreas Wenzel (Licht.); Hanni Wenzelová (Licht.)
1981 - Phil Mahre (USA); Marie-Theres Nadigová (Švýc.)
1982 - Phil Mahre (USA); Erika Hessová (Švýc.)
1983 - Phil Mahre (USA); Tamara McKinneyová (USA)
1984 - Pirmin Zurbriggen (Švýc.); Erika Hessová (Švýc.)
1985 - Marc Girardelli (Luc.); Michaela Figiniová (Švýc.)
1986 - Marc Girardelli (Luc.); Maria Wal,iserová (Švýc.)
1987 - Pirmin Zurbriggen (Švýc.); Maria Walliserová (Švýc.)
1988 - Pirmin Zurbriggen (Švýc.); Michaela Figiniová (Švýc.)
1989 - Marc Girardelli (Luc.); Vreni Schneiderová (Švýc.)
1990 - Pirmin Zurbriggen (Švýc.); Petra Kronbergerová (Rak.)
1991 - Marc Girardelli (Luc.); Petra Kronbergerová (Rak.)
1992 - Paul Accola (Švýc.); Petra Kronbergerová (Rak.)
1993 - Marc Girardelli (Luc.); Anita Wachterová (Rak.)
1994 - Kjetil Andre Aamodt (Nor.); Vreni Schneiderová (Švýc.)
1995 - Alberto Tomba (It.); Vreni Schneiderová (Švýc.)
1996 - Lasse Kjus (Nor.); Katja Seizingerová (Něm.)
1997 - Luc Alphand (Fr.); Pernilla Wibergová (Švéd.)
1998 - Hermann Maier (Rak.); Katja Seizingerová (Něm.)
1999 - Lasse Kjus (Nor.); Alexandra Meissnitzerová (Rak.)
2000 - Hermann Maier (Rak.); Renate Götschlová (Rak.)
2001 - Hermann Maier (Rak.); Janica Kosteličová (Chorv.).
