Letos se vrací. Ve čtvrtečním tréninku zaostal jen o 1,90 vteřiny za nejrychlejším Bode Millerem, byl jednadvacátý. "Srovnal jsem si to v hlavě," říká Bank před legendárním závodem, který se jede v sobotu před polednem.
Co jste si srovnal?
S jakou strategií tu jet. Abych nevzpomínal na předloňský pád.
Copak to jde? Ten pád málem ukončil vaši kariéru. Nikde v podvědomí nezůstává?
Trochu asi jo. Jenže na začátku sezony jsem si slíbil: Pokud bude zraněná noha držet, pojedu tu zase.
Proto, že Hahnenkamm je výzvou, kterou každý sjezdař touží pokořit?
Tak doslova bych to neřekl. Hahnenkamm je výjimečný, má úchvatnou atmosféru. Ale hlavně: čím déle bych návrat odkládal, o to těžší by pak byl.
Mnozí lyžaři přiznávají: Tam nahoře, na startu nad Myší pastí, máme až husí kůži. Vy také?
Určitě. Je to, jako když se podíváte do výtahové šachty a vymýšlíte, jak v ní zrychlit.
Co vám táhlo hlavou, když jste tam stál v roce 2004 poprvé?
Byl se mnou tehdy Slovák Heimschild, který sice nestartoval, ale přišel si trať prohlídnout. Pořád říkal: Strašný, to je strašný. A přemlouval mě: Nejezdi. Zabiješ se.
Jel jste. Považujete Hahnenkamm skutečně za nejtěžší sjezd světa?
Každý má ten svůj nejtěžší. Já osobně mám větší respekt ze sjezdu ve Val Gardeně, tam jsou ještě větší skoky. Ale Hahnenkamm je nejmíň bezpečný. Tady jsou pasáže, kde nemáte a ani nemůžete mít stoprocentní kontrolu nad lyžemi. Což je skutečně špatné.
Které místo je nejtvrdší?
Pro mě hned úvodní skok, Mausefalle, a pak spodní pasáž od Hausbergu do cíle.
Šéfové FIS v prosinci nařídili, že hrbolaté pasáže sjezdů se mají vyhladit. Znamená to snad, že tady vyhladili Hausberg?
Oproti předloňsku je to tu daleko lepší. Předloni byl Hahnenkamm nejbrutálnější v historii, teď je o něco míň brutální. Ale Hausberg je tak prudký a odkloněný, že se nedá narovnat do totální roviny. A když tam projede 60 borců denně při tréninku, podklad se pořád zhoršuje.
Zato na posledním skoku se už do 70 metrů nelétá, že?
Ten byl drsný, zlikvidoval spoustu lidí. Ale udělali před ním umělou hranu, najíždíte mnohem pomaleji. Navíc je letos zatím měkko, skoro to tam nelítá.
Víte, jakou nejvyšší rychlostí jste v Kitzbühelu jel?
Ve Wengenu se jezdí rychleji, tam jsem měl 145 km/h. Tady předloni 143, letos 135.
Jako v autě na české dálnici...
Jo, když jsme sem jeli, tak mi Trejbič (slalomář Trejbal) v autě říkal: Otevři okýnko a pořádně se vykloň, ať si zvykáš na Hahnenkamm. No, neposlechl jsem ho.
Ne? Vždyť se o vás traduje, že jste všeho schopný vabank hráč.
Já nehraju vabank. Že mi říkají kamikaze? To je jen taková image. Nikdy jsem nejel sjezd bezhlavě. Jenže, bohužel, sjezdové lyžování je zrádné. Nikdo vám nezaručí, že se při něm nezraníte, zvlášť tady.
A vás ani na chvíli nenapadlo: Hahnenkamm je těsně před olympiádou, raději ho ještě letos vypustím, abych neriskoval zranění?
Ne. Olympiádu mám v hlavě, ale neznamená pro mě víc než Hahnenkamm. Je na stejné úrovni.
Vždy tu startuje nejméně sjezdařů ze všech pohárových sjezdů, méně než 60. Proč? Ostatní se bojí?
On je to fakt těžký sjezd. Asi jo. Asi se bojí.
