„Mám radost,“ smála se osmadvacetiletá Češka. „Ještě je sice spousta věcí, na kterých musím zapracovat, ale zároveň se jich spousta povedla. Fajn jízda.“
Z jejího hlasu bylo znát, jak ji těší, že se konečně posouvá i ve výsledkové listině. Že se pomalu vrací do formy, v níž jezdila do nešťastného zranění v létě 2022, kdy si zlomila klíční kost a následně vynechala celou lyžařskou sezonu.
Její závodní pauza na dvou prknech se nakonec protáhla na šílených 631 dní.
„Měla jsem až absťák,“ líčila složité okamžiky na začátku této zimy.
Ani tehdy přitom její trable nekončily.
V prosinci Ledeckou několik týdnů trápila viróza, brala antibiotika. „Jsem jako mátoha, tahám nohy jako z medu. Jsem ráda, že nedělám běžky, protože ty bych dneska nedala,“ povídala z Val d’Isere.
Proto si na konci roku dopřála delší pauzu a místo plánovaného snowboardového startu v Davosu raději ležela v posteli a léčila se. „Teď se ale cítím lépe, což je pro mě nejdůležitější,“ pochvaluje si.
Vážně se zdá, že je už na dobré cestě.
Konečně ji nic nelimituje a může naplno trénovat. Čím dál víc si zvyká na značku lyží Kästle, na nichž absolvuje první plnohodnotnou sezonu. S přibývajícími starty si zvyšuje sebevědomí, což je možná ta nejdůležitější esence jejího úspěchu.
Nejlepší výkon po zranění. Ledecká skončila v Altenmarktu jedenáctá![]() |
Právě na nerozježděnost si totiž zprvu stěžovala. Není se co divit, rychlostní disciplíny jsou o hlavě. Ze zledovatělých svahů se pouštíte více než stokilometrovou rychlostí. Stačí jedna chyba, jedno zaváhání a riziko pádu je obrovské.
I uplynulý víkend to ukázal. V sobotu ve Wengenu skončil v sítích po hrozivém pádu norský viking Aleksander Aamodt Kilde. O den dřív letěl vrtulník v Altenmarktu pro domácí Nadine Festovou, jež startovala o číslo před Ledeckou.
„Po dlouhé pauze vám jistota chybí,“ popisovala Olga Charvátová Křížová, bronzová sjezdařka z her v Sarajevu 1984. „Pamatuju si, že první starty byly zvláštní. Chvíli trvá, než se do toho dostanete.“
Ale recept je jasný – závodit, závodit a zase závodit. Pouhý trénink vás na náročné tratě elitního seriálu nepřipraví. Ledecká sice v létě několik týdnů strávila v Chile, kde tou dobou jezdí nejlepší sjezdaři světa, jenže ani to nestačilo.
„Svěťákové kopce se dají natrénovat jen na svěťáku,“ uvědomuje si. „I když se na tréninku samozřejmě snažíme mít nejlepší podmínky a můj tým odvádí skvělou práci, musím jezdit na takovýchto kopcích.“
Proto jste od ní ani v sobotu, kdy ve sjezdu dojela až čtyřiadvacátá, neslyšeli slova zklamání. Naopak, byla ráda, že má za sebou další ostrý start a cenné zkušenosti. „Musím být trpělivá,“ nařídila si. „Ale mám pocit, že se mi daří se každým závodem posunout, a věřím, že se brzy prokousám do první desítky.“
V neděli už moc nechybělo.









































