„Mám z toho ohromnou radost. Myslím, že jsme to vykopli dobře. A chci hlavně poděkovat svému týmu, protože odvedli fantastickou práci a já si všechny závody opravdu užila,“ hlásila přes půl světa.
„Ester Ledecká zase ohromila,“ psala NBC. Ta, která na olympiádě ukončila přenos ze super-G ještě před Ledeckou.
Po Olze Charvátové-Křížové a Šárce Strachové se stala třetí Češkou, která vyhrála závod Světového poháru a první v rychlostní disciplíně.
„Je dobře, že právě Olga mi předávala ve Špindlu zkušenosti, když jsem byla malinká. Mám na ni veselé vzpomínky! Jsem ráda, že jí nedělám ostudu,“ líčila 24letá lyžařka.
Lekce v Aare
Je to úplně jiná Ester Ledecká než v minulé sezoně.
Byť o ní sama lyžařka říká, že byla její dosud nejlepší, po olympijských hrách se od ní čekalo víc. Čekalo se, že v některých závodech bude útočit na vítězství nebo na stupně vítězů. Jenže ona jen párkrát nakoukne do desítky.
V tomhle jí nečekaný olympijský triumf lehce ublížil.
Do mrazivého švédského Aare za ní v únoru vyrazila kupa českých novinářů, což na lyžařském mistrovství světa nikdy nezažila.
„Tlak na ni byl minulý rok kvůli olympiádě obrovský. Teď se začíná projevovat, že se z něj poučila. Je mnohem vyspělejší,“ všímá si Ondřej Bank, jeden z koučů Ledecké.
1. místo drží Ledecká v hodnocení sjezdu. Ve Světovém poháru je průběžně sedmá. |
Když před devíti měsíci ve Švédsku dojela super-G sedmadvacátá se ztrátou téměř tří vteřin na vítězku Mikaelu Shiffrinovou, zastavila se v prostoru pro rozhovory a potichu vzlykala.
Klepal se jí hlas a bylo znát, jak moc se s emocemi pere. Ale přeprat je nedokázala.
„Velmi pozitivní věc je, že spousta lidí třeba pochopí, že ještě nemám na to, dostat se do té elity, a že to opravdu na olympiádě byla jenom výjimka. A budou mi i tak fandit a budu moct zase jenom překvapit,“ dostala ze sebe a rozplakala se tak, že na pár minut nebyla schopna pokračovat.
Jistě, mluvila v emocích, ale ne do větru. Nemá ráda, když na ni kdokoliv vyvíjí tlak. Už v předminulé sezoně před olympiádou platil v jejím týmu přísný zákaz o hrách mluvit.
Jenže status vítězky olympiády sám o sobě přináší velký tlak.
Loni se z něj poučila. Díky tomu teď vítězí.
„A tady v Lake Louise byl ten tlak opravdu malý. Není tady jediný český novinář, jsme tu snad jen čtyři lidi z Česka. Navíc, Ester je starší, zkušenější a vyspělejší,“ popisuje Tomáš Bank. „Jsme rádi, že po té loňské ne až tak skvělé sezoně ukázala, že to nebyla jen náhoda.“
Právě křehká psychika hraje ve výkonech české lyžařky důležitou roli.
„Jasně, je to i o zkušenostech, které rostou, ale u Ester jsou podle mě důležitější jiné věci – sebedůvěra a jistota navázaná na množství tréninků. Když bude stát na startu a bude si věřit, pak může být vždycky hodně rychlá,“ říká Tomáš Bank.
Nemůžeme ani naznačovat
Zvlášť když tréninků bylo před touto sezonou požehnaně.
Nepřišlo žádné zranění ani operace ruky jako před minulou zimou. S bratry Bankovými Ledecká naopak stihla více hodin přípravy, než bylo původně v plánu.
„Žádné tréninky nám neodpadly, spíš jsme přidávali. I to hrálo roli a s tím jsem velice spokojený. Jsme na tom o hodně líp než loni,“ říká starší z Banků.
I díky tomu je Ledecká aktuálně majitelkou červeného dresu lídryně hodnocení sjezdu ve Světovém poháru.
„Což je pro mě obrovská pocta,“ říká sama. „Zároveň ale vím, že mě hned čekají další závody... Každá sláva trvá do půlnoci, jak říká můj děda.“
Pochopitelně se zase vyrojí debaty, jestli by definitivně neměla přesedlat na lyže. Že snowboard ji pouze brzdí v rozletu, kterého by na dvou prknech byla schopna.
A něco na tom pochopitelně bude.
„V Lake Louise se jí totiž daří i kvůli tomu, že je to jediný závod v sezoně, před kterým máme 14denní blok přípravy. Kvůli snowboardu je pak v sezoně už jen chaos a o žádné systematické přípravě se nedá mluvit,“ má jasno Bank.
Teď poprvé v kariéře Ledecká zvažuje, že do konce roku dá absolutní přednost lyžím. Že na snowboard stoupne až v lednu.
„Rozhodnuté to není, ale taková možnost se nám rýsuje. Pak by situace mohla být velmi příznivá,“ říká Bank. „Ale není to otázka na mě. My s Ondrou jsme tady proto, abychom Ester pomohli realizovat, co si vymyslí se svou rodinou. Je na nich, jak se rozhodnou.“
Snowboardu se nejspíš nikdy úplně nevzdá. Ale pokud by na něm závodila jen do té míry, aby to co nejméně zasahovalo do její lyžařské kariéry, kdo ví, čeho by ještě na dvou prknech mohla dosáhnout.
„Něco si myslím, ale nebudu to říkat,“ pousměje se Ondřej Bank. „My nemůžeme ani naznačovat.“
