Dušan Kožíšek poprvé nepostoupil do finále závodu, který se koná v oblasti Dolních Vítkovic. Skončil v semifinále po kolizi s Norem Ragnarem Bragvinem Andresenem.
Přitom předtím byl vždy na stupních vítězů: třikrát vyhrál a jednou byl třetí. „Jsem sprinter, takže pro mě to je jeden z mála sprintů v České republice,“ prohlásil Kožíšek, který je s Ostravou spjat i tím, že vystudoval Vysokou školu báňskou.
Pořád vás ostravský závod baví?
Jsem rád, že tady je tak kvalitní závod včetně cizinců. Trať je výborně připravená, teď byl i přímý přenos v televizi. Je to velice profesionální akce.
Pořadatelé v týdnu po závodě uvolňují trať školákům a veřejnosti. Tím chtějí přilákat děti k běhu na lyžích. Daří se jim to?
Těžko říct, ale věřím, že ano, když v tomto týdnu jsou hodiny pro místní školy z devadesáti procent obsazené. Je super, že to donutí některé děti stoupnout si na běžky, protože spousta lidí, které potkávám, mi říká, že na nich naposledy stáli při školním výcviku. Letos je zima docela dobrá, sněhové podmínky jsou fajn, takže snad i to přitáhne nové běžkaře.
Předchozí špatné zimy ale vašemu sportu ublížily, že?
Určitě to nebylo pro běžecké lyžování příjemné. Ale dnes se už řada středisek snaží zasněžovat běžecké okruhy jako třeba Vrchlabí, teď se jedná v Liberci, aby se zasněžování obnovilo ve Vestci. Plánuje se příští rok v Bedřichově, takže umělé zasněžování už přichází i do běžeckého lyžování.
Přesto se zdá, že popularita běžeckého lyžování upadá, že přednost má biatlon.
Co se týče vrcholového sporu, tak ano, tak to je, ale veřejnost neběhá s flintou. Pro tu jsou běžky.
A je to i tím, že v běhu na lyžích už Češi nejsou ve světové špičce?
Samozřejmě že to je i těmi výsledky, ale i lidmi, co jsou okolo, i trenéry. Je to takový začarovaný kruh.
Vy máte letos jaké plány?
Přípravu už směřuji k mistrovství světa v Lahti. Po něm bych se rád zúčastnil závodu Red Bull Nordix, což je spojení sprintu a ski crossu na běžkách. Bývá při tom i výjezd nahoru, jeden dva kopce, což je divácky velice atraktivní. U nás se to jelo v Deštné v Orlických horách, na Božím Daru, ve Špindlerově Mlýně, kde jsem vyhrál i se střevní chřipkou, což bylo pro mě takové dvojí vítězství. Loni jsem to absolvoval také v Lake Louise v Kanadě, kde jsem byl druhý. Bohužel přitom jsem si zlomil kostrč.
Takže pomýšlíte na změnu disciplíny?
Těch závodů se účastním už šest, možná sedm let. Je ale spousta lyžařů, kteří jsou jejich odpůrci, protože nejsou technicky tak nadaní, byť patří do světové špičky, jako například Marcus Hellner, který je vyhlášený tím, že je mizerný ve sjezdech, takže se do toho pouštěl jen kvůli sponzorům a z donucení.
