Včera se v Záhřebu spustila velkolepá diskotéka, téměř 200 tisíc lidí vyčkávalo své hvězdy, které ve Svatém Mořici omámily svět.
Gratuloval jim prezident Mesič, předseda vlády Račan, ministři a tisíce lidí. Takové shromáždění bylo na hlavním záhřebském náměstí teprve potřetí od roku 1991. Poprvé, když se Chorvatsko stalo nezávislým státem. Podruhé, když se loni Janica vracela se třemi zlatými medailemi z olympijských her. A pak včera vpodvečer: Janica přivezla ze Svatého Mořice další dvě zlata, jedno k tomu získal její starší bratr Ivica.
Všechny noviny v zemi to včera hlásily: Kosteličovi přiletí dvacet minut po poledni, party na náměstí začíná v šest. Přijďte včas! Hned na obsypaném letišti Ivica Kostelič rozřízl dort, který kopíroval slalomovou trať ze Svatého Mořice. Přišli fanoušci v národních šachovnicových dresech, vzplály ohňostroje, létaly rachejtle a pila se rakije. Fandilo se jako při fotbale.
V současném sportu těžko najdete sledovanější sourozeneckou dvojici. Ona je lyžařskou mistryní a neohroženě vládne Světovému poháru. On je prvním mužem slalomů. „Každý lyžař je ale ve stínu mé sestry, ona je šampionka. Já? Já ne, jsem jen dobrý lyžař. Kdo chce být šampionem, musí umět všechny disciplíny,“ řekl Kostelič pro agenturu Reuters.
Z obou lyžařů vycepoval otec a trenér Ante Kostelič absolutní špičku. Tvrdá kondiční příprava, nemilosrdný trénink a dokonalá technika, to jsou jejich zbraně. Možná i proto mají teď oba problémy s koleny. Janica kulhá a dnes ji čeká speciální vyšetření. Ivica byl s kolenem pětkrát na operaci. „Jsem rád, že Ivicovo tělo drží pohromadě,“ tvrdí otec.
Jako děti jezdili Kosteličovi do Alp téměř bez prostředků, otec je drezíroval na svahu, a když se všechny peníze utratily za vleky a jídlo, přespávali v autě. Tam se rodily osobnosti. Dnes se kolem každého z Kosteličových točí štáb šesti sedmi lidí.
Po návratu otec Kostelič prohlásil: „Mistrovství světa ale nebylo naším hlavním cílem. Tím je až olympiáda 2006 v Turíně.“
