„Zlato znamená, že chci ve sportu vítězit, odmala jsem blonďatá a láska je v životě extrémně důležitá,“ vysvětluje Havlíčková, jež si první tetování pořídila v dubnu po olympijské premiéře.
„To jsem si nechala udělat tři, o den později jsem se vrátila pro další,“ popisuje nadšeně. „Po tréninku mě tam vezl trenér Martin Koukal,“ přidala.
V tetování drobná blondýnka našla vášeň. Na tělo si nechala zvěčnit roky narození rodičů i mladšího bratra Matěje. Kromě silného rodinného pouta myslí i na sportovní motivy.
„Tady mám korunku,“ ukazuje levou ruku. A věří, že další příležitosti navštívit tetovací salon v rodném Vimperku přijdou záhy. „Jsem v tomhle hodně spontánní.“
Havlíčková platí za obří talent běžeckého lyžování, které po konci olympijských medailistů Kateřiny Neumannové a Lukáše Bauera marně vyhlíží nástupce. Právě usměvavá dívka ze Šumavy by měla v budoucnu bojovat o nejvyšší příčky. Alespoň výsledky v mládežnických kategoriích tomu nasvědčují.
Splněný sen
Už v šestnácti letech se Havlíčková probojovala na juniorské mistrovství světa. A mezi soupeřkami o tři roky staršími se rozhodně neztratila: jako nejmladší účastnice doběhla devátá a třináctá.
Loni zase na poslední chvíli zamířila na seniorské MS do finského Lahti, aby doplnila kvartet ženské štafety. Parádní sezonu korunovala letos na hrách v Pchjongčchangu. „Splnila jsem si dětský sen,“ líčila v Jižní Koreji.
Přitom u Havlíčků se dříve mluvilo hlavně o hokeji. Až šestiletá Bára monotónní hovory narušila. Tehdy se vydala do vimperského lyžařského klubu, aby poprvé nazula běžky.
„Máme v rodině strašně silné pouto. Všechno se točí kolem mého lyžování a bráchova hokeje,“ pochvaluje si Havlíčková.
Otec Jiří jí nadále pomáhá s tréninkem, stará se o lyže. Na jaře se Havlíčková po roční spolupráci rozešla s trenérem Stanislavem Frühaufem. Dlouholetého kouče Neumannové nahradil právě Koukal, rovněž trenér juniorské reprezentace.
Jejich spolupráce funguje náramně. A to i přesto, že oba bydlí na druhém konci republiky: Havlíčková na jihu Čech, Koukal v Liberci. „Máme to postavené hodně na individuálních trénincích. Ale nevadí mi to. Naopak, já jsem taková, že bych pořád trénovala. I během odpočinku si jdu minimálně zaběhat,“ popisuje Havlíčková.
V přípravě na blížící se sezonu přece jen musela vypnout. Dokonce na dva měsíce. „Dělala jsem řidičák, ale nikdo mi neřekl, že můžu sundat nohu ze spojky. Takže jsem dostala zánět šlach a nemohla běhat,“ popisuje kuriózní příhodu.
Skromně mezi elitu
S odstupem času už nad úsměvnou lapálií pouze mávne rukou. Daleko vážnější tvář i slova volí v případě dotazu na životosprávu. „V létě jsem zhubla. Bylo plánované nějaké kilo shodit, ale asi ne tolik. Doufám, že to bude v sezoně dobré,“ věří Havlíčková. „Váha je totiž věc, která se hodně řeší, navíc v sportu, kde jste neustále vidět. O tom bych mohla mluvit hodiny a hodiny.“
Tak prosím, povídejte.
„Nelíbí se mi ten obrovský tlak na nás kvůli vzhledu. Chci s tím něco udělat. Není dobře, že je takhle nastavená společnost. Každý řeší: Ta je moc hubená, ta je zase moc tlustá. Přitom nikdo nezná její příběh. Málokdy slyšíte, že by o klukovi někdo řekl: Ten je moc tlustý, ten zase hubený. Měli bychom se tím zabývat, protože všichni vám chtějí pomoct, ale ve výsledku nikdo neví jak.“
A řešení? Konkrétní zatím Havlíčková nemá, leč nabízí vlastní zkušenost z nedávného soustředění.
„Holky by se rozhodně neměly dostávat do situací, ve kterých budou tápat, co se týče stravy. Za poslední měsíce jsem se potkala se čtyřmi dívkami, které trápily poruchy příjmu potravy. Šokovalo mě to. Říkaly mi, že problémy se stravou mají už tři roky a s nikým o tom nemluvily. Jak je to možné?!“
Česká běžkyně Barbora Havlíčková v cíli skiatlonového závodu na 15 kilometrů v pchongčchangském Alpensia Cross-Country Skiing Centre. (10. února 2018)
Ale zpět na sníh. Po úspěšné olympijské sezoně Havlíčková nehodlá program měnit. Hlavním cílem zůstává juniorské mistrovství světa ve Finsku a závody Kontinentálního poháru, kde už se Havlíčková loni prosadila. O případném postupu mezi světovou špičku mluví skromně. „Kdyby se nám podařilo zařadit závod Světového poháru, bylo by to super.“
Slibné plány nadějné zlatovlásky.
