To vše a ještě mnohem víc je borec ze Žďáru nad Sázavou. Jenže na všechny libůstky, které ho naplňují, musí na čtvrt roku zapomenout. Vždyť se zotavuje po operaci ramene. „Už to nešlo vydržet. Pořád to bolelo a omezovalo mě to v běžném životě,“ řekl.
Martine, jak vy se svojí náturou adrenalinového nadšence vydržíte čtvrt roku v klidu?
Však ještě uvidíme, jak dlouho bude léčba pokračovat (spiklenecky).
Ale koncem června jste se měl zúčastnit beskydské obdoby alpského Dolomitenmanna...
Zdraví je přednější. Teď to ještě neřeším.
V tomto závodě štafet jste měl absolvovat šestnáctikilometrový běh na Lysou horu s převýšením 1145 metrů. Kajak, horské kolo nebo paragliding vás nelákaly?
Kromě toho padáku bych si určitě troufl na všechno, třeba i na kajak, který mě hrozně baví. Inklinuju totiž k rychlosti a divoká voda nebo mořský kajak, to je přesně něco pro mě.
Mořský kajak?
Jasný, prostě jízda po moři. Uděláte si s kamarádama takový puťák po ostrovech, kde přespíte a ráno se zase jede dál. To mě teď moc láká, i když zatím jezdím jen v Liberci po přehradě.
Někdo se potřebuje po náročné sezoně nabíjet. Připadá mi, že vy to máte naopak.
Ale já se právě tím adrenalinem nabíjím, i já toho mám po sezoně většinou dost. A takové ty letní legrácky mě spolehlivě nabijou.
Prý jste se loni dal na golf?
Pracuju na vylepšování mého bídného handicapu 54. Ono je to ale spíš o tom, že turnaje nedohrávám kvůli tréninkům. Obejít 18 jamek, to není chvilková záležitost.
Bémův Everest? To mě nechává klidným
A co váš další velký koníček - hory?
Už jsem si to pro letošek odbyl. Po sezoně jsem s kamarády vyrazil na takový skialpinistický přechod. Vyrazili jsme si z Chamonix a byl to super trek s nádherným počasím.
Nedávno to byly tři roky, co jste zdolal Čho Oju. Už nikdy víc?
Spíš si letos dám nějaké skalky, jestli počasí dovolí.
Co říkáte na pražského primátora Béma a jeho výstup na Everest?
Tohle mě nechává spolehlivě klidným. Chutě by sice byly, ale s mojí kariérou se to neslučuje. Přece jen už mám svůj věk (smích). Ale lyžovat určitě nebudu do nekonečna a pak se do hor vrátím. Ty se dají vrcholově provozovat hodně dlouho.
Říkal jste, že vysoké hory se neslučují s kariérou profesionálního lyžaře. Jak si to mám vyložit?
Pro organismus je takový výstup na osmitisícovku nesmírně náročný a dochází v něm k převratným změnám - třeba v hemoglobinu. V takové výšce se sice nedá vydržet moc dlouho, ale já jsem se po návratu dával do normálu půl roku.
Takže Radek Jaroš, se kterým jste prošel kus Himálají, vás tentokrát nelákal?
Však já bych ani nejel, vždyť už mám rodinu. Radek si pro letošek naplánoval takový trojvýstup a v Himálajích bude celé léto, to bych si já nemohl dovolit.
Svatba s Vandou? Možná už letos
Zmínil jste rodinu, máte syna Sebastiana, kterému je tři čtvrtě roku. Teď si ho asi pěkně užíváte?
To jo a je s ním velká sranda. Už to není jenom ležák (smích).Má snahu komunikovat a stavět se na nohy. Je takový hyperaktivní.
To má asi po vás. Bude to taky sportovec?
Já nevím, jestli to bude sportovec, umělec nebo zločinec. Vždyť je to ještě mimino, který má dobrej základ. S přítelkyní Vandou ho vozíme do přírody a jsme ochotný dát mu všechno. Snad jen kariéru toho zločince by si mohl odpustit.
Už se Sebastian poznal se svojí nevěstou, jak v legraci říkáte dceři vašeho reprezentačního kolegy Lukáše Bauera?
To je jasný! Už se sice poznali i s Luckou Neumankou, ale ta je na něj moc velká. Zatím.
A co taková svatba?
To by byl adrenalin... Je to možný.
Už letos?
I to se může stát.
Na konec kariéry jsem nikdy nemyslel
Před loňskou sezonou jsem si přečetl, že uvažujete o konci kariéry...
To jsou kecy (skáče do řeči), o konci jsem nikdy nepřemýšlel. Vždyť si to ani nemůžu dovolit, když mám smlouvu až do roku 2010. Vidím to spíš, že vydržím ještě déle, lyžování mě pořád ještě baví.
I po sezoně, kterou jste z velké části promarodil?
A to ta sezona vůbec nebyla špatná, ale naopak jedna z nejlepších. Moje výkonnost se stabilizovala a v bruslení jsem všechny závody dojel v nejlepší desítce.
A co ty zdravotní komplikace?
Jsou dvě smutný věci. Strašně mě štve, že jsem kvůli zánětu průdušek musel vzdát Tour de Ski a taky to zranění ramena na mistrovství světa v Sapporu.
Už vám po několikaměsíční pauze začínají chybět lyže?
To víte, kdybych měl sníh za barákem, byl bych na něm každej den. Ale bohužel. Takhle jsem se byl párkrát projet na kolečkových lyžích. S týmem bychom měli 5. července odjet do Švédska testovat do speciálního tunelu, to snad bude můj první kontakt se sněhem.
Zmínil jste tým. Vy patříte do skupiny, kterou založila Kateřina Neumannová...
V něm jsem už od roku 2002 a dává mi potřebný klid a zázemí. Nemusím se rozptylovat ostatními věcmi okolo jako je regenerace nebo ubytování. To vše zařídí agentura.
