„S týmem se seznamuji za poklusu,“ přiznává dvojnásobný extraligový šampion se Zubřím, který poslední léta vedl muže Zlína v první lize.
„Házená je stejná, chování a mentalita ženského kolektivu jsou ale jiné. U mužů se dalo plánovat na několik sezon dopředu a budovat tým, zatímco u holek se všechno strašně mění. Kvůli studiu, zranění, mateřství je to rok od roku pokaždé jiné,“ poznává Mičola úskalí ženské házené.
K družstvu přitom nastoupil neplánovaně a nečekaně pár dnů před startem MOL Ligy. Nabídku vést je po odvolaném Ivu Vávrovi přitom dostal už na jaře, jenže ji odmítl s tím, že chce pokračovat u mužů. Když pak u nich překvapivě a nedobrovolně skončil, ozvali se mu z Hodonína, aby trénoval prvoligové ženy.
„Už jsme byli skoro dohodnutí, ale zavolali mi ze Zlína, že mají problémy,“ líčí Mičola. Ženské družstvo bylo v té době bezprizorní. Jiří Řezník, který ho zachránil v interlize, nestíhal. „Dostal jsem dva dny na rozmyšlenou. Rozhodlo, že žiji ve Zlíně a vím, že v holkách něco je.“
Zatím to z nich pracně doluje. Z prvních pěti kol získaly zlínské házenkářky jen bod za remízu s poslední Stupavou. Jejich obrana je nejhorší v soutěži.
„Měli jsme těžký los. Most, Slavia, Kynžvart, všechny týmy ze špičky, které jsou o hodně dál než my,“ vnímá realitu. O to více se cení nedělního vítězství nad Olomoucí, již Zlíňanky porazily po deseti zápasech.
„Dlouhé čekání na vítězství bylo ubíjející. Podstatné bylo, že tým bojoval celých 60 minut. Výhra holkám pomůže,“ věří Mičola.
I s jedním vítězstvím má jeho družina na dohled postup do českého play off, na Kynžvart ztrácí jen dva body.
„Nebudu říkat, že se chceme jen zachránit. Hlavním cílem je, aby se mladé talentované hráčky posouvaly,“ doplnil Mičola.
