Ve slavení jsme mistři světa, směje se lovosický házenkář Kalous

Lovosický házenkář David Kalous | foto: Iveta Lhotská, MF DNES

25 2010
Má kukuč rabijáta, na tváři strniště, toho chlapíka se musí soupeři snad až bát. „Vážně mě takhle někdo vnímá?“ diví se lovosický házenkář David Kalous.

Ve skutečnosti je to sympaťák a dobrá duše, jenže ani zlý výraz není k zahození, když si dělá prostor na pivotu. Extraligovému týmu přišel bývalý reprezentant v Kristových letech pomoct k medaili. Kdysi s Frýdkem-Místkem slavil titul, házenou se živil i v Maďarsku, Řecku a Německu. Zajímavý osud.

Prožil jste toho dost, že?
Pořád to ale bylo takové menší, žádná druhá nebo první bundesliga se mi nepodařila. Ale i třetí ligu v Německu, byl jsem v Pirně, bych každému přál. Lidé tím žijí.

A co reprezentační kapitola?
Mám nějakých třicet startů, když mužstvo vedl trenér Trtík. Na mistrovství Evropy nebo světa jsem ale nikdy nebyl, to mě mrzí. Hrál jsem kvalifikace. Spíš jsem byl náhradník, když se někdo zranil.

Pocházíte z Ostravy? Váš přízvuk by tomu nasvědčoval.
Je to tak. Hrál jsem za Vítkovice, v roce 1997 si mě trenér Trtík vytáhl do Frýdku-Místku. Prohrané finále s Plzní, další tři s Karvinou, pak titul, pak zase porážka s Karvinou. Bohužel se to zhroutilo kvůli penězům. Šel jsem do Řecka a i tam po půl roce peníze došly...

Za jaký klub jste nastupoval?
Kilkis. Vždy hráli druhé až čtvrté místo, ale liga je tam slabší. Nejlepší pětka hraje top, zbytek je rozdíl dvaceti třiceti branek.

Diváci byli v Řecku vášniví třeba jako na fotbale?
Chodili se bavit a taky porvat, zapalovali světlice jako na fotbale. Kouře bylo v hale tolik, že nešlo vidět na hřiště. Zápasy se odkládaly o čtvrthodinu, než se vyvětralo. Prostředí bylo super, žili jsme 40 kilometrů od Soluně, jezdili jsme k moři na víkend. Akorát ty peníze... Slibovali, slibovali, to oni Řekové umějí. Něco jsem tam nechal, protože jsem chtěl ještě hrát. Řekli: Buď zůstaneš a my ti peníze "někdy" dáme, nebo podepíšeme, že jsi volný hráč, ale o ty peníze přijdeš.

Jak jste se dostal do Maďarska?
Přivedl mě tam jeden Slovák, s nímž jsem hrál. V Nyíregyházi jsem zůstal 2,5 roku. Byl to spodek tabulky, úplně jinde než Veszprem, Szeged, kteří startují v Lize mistrů. My s nimi prohrávali o dvacet. Pak jsem šel do Pirny, kde jsem byl s Mírou Krahulíkem, Martinem Hribem, Jirkou Boučkem, starším Galiou. Když mi skončila smlouva, kývl jsem lovosickému trenérovi Srbovi. Hráli jsme spolu ve Frýdku.

Titul s ním je váš největší zážitek?
Určitě. Hráli jsme finále na zimním stadionu, kam přišlo sedm a půl tisíce diváků. K tomu velký rival Karviná, v hledišti svíčky, zapalovače... Nádhera!

A co atmosféra v Lovosicích?
Je to jiné než ve větších městech, ale trošku jsem zklamaný, že nechodí víc lidí. Na to, že je tady házená sport číslo 1. Ale třeba s Karvinou udělali super atmosféru, pomohli nám. Výkon šel o 30 % nahoru.

Vaše sezona je rozpačitá. I kvůli tlaku, který na vás je?
Objevily se posily, mluvilo se o Dream Teamu, ale mužstvo netvoří jména. Dlouho jsme se sehrávali, nehledě na to, že se nám nedaří venku. I cestování hraje možná roli. A u slabších soupeřů se nedokážeme vyhecovat jako doma nebo se silnými.
Ale kvalitu na medaili máme.

Předáváte zkušenosti mladším?
Vláďa Šuma jich má z bundesligy víc, je starší. Snažíme se poradit mladším, ale od nich se i učíme. Nějaký čas jsme tu nebyli, házená tady šla trošku na druhou kolej. Už to není čistě na profesionální úrovni. Musíme se s tím dokázat srovnat.
Byli jsme zvyklí na jiný přístup. Musíme brát do úvahy, že kluci pracují a na tréninky chodí unavení.

Vypadáte jako hecíř. Jste jím?
Já jsem dodnes před každým zápasem strašně nervózní. Všichni mi říkají, jestli to mám zapotřebí. Dokážu zařvat, štve mě, když někdo hodí střelu na 50 procent. Ale od hecování jsou tu jiní, Brabec, Brecko.

A nedělají si legraci z vašeho ostravského přízvuku?
Jistě. Snaží se mluvit jako já, ale spíš mi to zní, jako kdyby mluvil nějaký Rom. Ale to já nejsem.

Pivot je vaše původní profese?
Kdepak. Nikdy jsem ho nehrál, letos jsem na něm poprvé! Vždycky jsem byl křídlo, kde šlo jen o běhání, rychlost. Nejsem žádný bitkař.

Byla to velká změna?
Ze začátku přípravy jsem musel hodně dávat na kouče, trénoval jsem víc než normálně. Z žádných zkušeností jsem nemohl čerpat, protože jsem je nikdy neměl. Ale teď už se cítím dobře, byť pořád říkám, že to není moje parketa.

Lovosice jsou takový rodinný klub. Vyhovuje vám to?
Jsem rád, že kluci a lidé tady dokáží ocenit úspěch. A taky ho pořádně oslavit. Kolektiv je úplně super. Nikdo nevybočuje, že by se sbalil a jel slavit domů. My vždycky zůstaneme, probereme úspěch i neúspěch, vyříkáme si to mezi sebou.
To je nejlepší. Jeden z nejlepších kolektivů, co jsem zažil!

Takže ve slavení jsou už Lovosice mistry republiky?
No, myslím, že jsme mistři světa. Teď by to chtělo ještě v házené (smích).

Autor:
  • Nejčtenější

Česko - Kosovo 2:1, fotbalisté otočili skóre a postoupili na Euro

Vrcholný turnaj fotbalistů bude po čtyřech letech zase s českou účastí. Národní mužstvo s předstihem vybojovalo postup...

Los Eura 2020: Češi nejdou k Rusku, Belgii ani Dánsku, Ukrajina hraje s Nizozemci

Fotbalové mistrovství Evropy už zná takřka kompletní složení jedné ze šesti skupin. Výsledky kvalifikace, složitý...

Bartošák kvůli životosprávě končí v Třinci. Přerušil kariéru a chce se léčit

Angažmá hokejového brankáře Patrika Bartošáka v Třinci zkrachovalo. Účastník posledního světového šampionátu přestoupil...

Bulharsko - Česko 1:0, zmar na závěr, fotbalisty skolil gól z ofsajdu

Čeští fotbalisté nenapsali pěknou tečku za jinak povedenou kvalifikací o Euro 2020. Jako jistý postupující v Bulharsku...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Pražské zázemí Kellnerovou nadchlo: Ale je to pro mě těžké a smutné

Stejně jako loni měla být ozdobou parkurového svátku, který zavítal do Česka. Jenže vinou květnové zlomeniny stehenní...

Premium

Test kebabů: Hovězí maso, které nedávno ještě kdákalo, i nadměrné množství soli

Orientální kebab by mohl být zdravější alternativou smažených hamburgerů a hranolků. Jenže to by musel být připravován...

Premium

Tajemství zdraví je ukryto v mezilidských vztazích, tvrdí psycholog Ptáček

Jakým způsobem žijeme a přistupujeme ke svému okolí, máme vlastně z velké části předurčené. Ovlivnit nás může nejen...

Premium

Nikdo dodnes neví, kolik těch holek zůstalo zakopaných. Starosta Dubí vzpomíná

„Devadesátky“ a přelom tisíciletí byly v Dubí na Teplicku divoká léta. Řádili tu pasáci prostitutek a mafiáni. Město se...

  • Další z rubriky

Házenkáři Plzně podlehli v Poháru EHF dánskému favoritovi o pět gólů

Házenkáři Plzně neuspěli v Poháru EHF v souboji s dánským favorizovaným týmem Holstebro kterému doma v úvodním duelu 3....

Proti poslednímu. Maloměřice nemají co ztratit, myslí si v Jičíně

Ve hře dnes budou dva body, s nimiž i v letošní sezoně, v níž se týmu nedaří podle představ, kdekdo počítá. Přesto...

Bramming? Nejlepší křídlo, proti kterému jsem chytal, řekl Herajt

V pohárové Evropě má za sebou třetí zkušenost s dánskou házenou. Po Silkeborgu a Koldingu si plzeňský gólman Filip...

Kocich před pohárem: Chceme doma vyhrát. O kolik? Čím víc, tím líp

Martin Kocich, jedna z největších letních posil házenkářů Nového Veselí, se hned stal výraznou osobností týmu. Nyní by...

TAMARA KLUSOVÁ: Porodní domy jsou pro mě zlatou střední cestou
TAMARA KLUSOVÁ: Porodní domy jsou pro mě zlatou střední cestou

Tamara Klusová – zpěvačka, autorka knížky, manželka oblíbeného muzikanta, ale hlavně trojnásobná maminka. Jaké bylo její vlastní dětství, kde dobíjí baterky a jaké porody se svými dětmi prožila? To se dozvíte v našem rozhovoru.

Najdete na iDNES.cz