První díl česko-portugalské bitvy budou sledovat v sobotu od 18 hodin diváci na Valašsku, odveta je na programu o týden později na Pyrenejském poloostrově.
"Věřím, že se nám podaří zápas vyprodat," pravil manažer Zubří Jaromír Petřek. Kapacita haly pro utkání evropských pohárů činí 1 200 lidí a na předchozí duel 3. kola s bosenským Goražde přišla rovná tisícovka. "Sporting je ale daleko známější. Atraktivnějšího soupeře pro osmifinále nám vylosovat nemohli."
Klub se lvem ve znaku je v Portugalsku historicky nejúspěšnější a v roce 2010 triumfoval ve Vyzývacím poháru. "Přijeli jsme vyhrát. Chceme letos pohárové vítězství zopakovat," nezastírá Santos nejvyšší ambice, přestože se Sportingu v portugalské lize nedaří a po poslední porážce 21:30 v hale FC Porto je až čtvrtý. "Tohle bude úplně jiný duel. Zápasy v evropských pohárech jsou pro hráče větší motivací."
V to doufá po úterní extraligové prohře 23:24 v Lovosicích i Mika, na rozdíl od Santose je však ve svých vyjádřeních mnohem opatrnější. "Kdybychom řekli, že jsme favority, byli bychom hodně namyšlení," prohodil kouč Zubří. Do odvety by bral jakýkoliv výsledek, který by uchoval jeho mužstvu šanci na čtvrtfinále. "Důležité bude, aby odcházeli spokojení naši fanoušci."
Zatímco před úvodním střetnutím s Goražde sháněl Mika informace o soupeři marně, teď má studijních materiálů více než dost. "Přes několik kamarádů jejich kamarádů jsme získali čerstvé záznamy zápasů Sportingu." A co z nich vyčetl? To co, už dávno vypozoroval ze vzájemných duelů národních mužstev, u něhož působí dvanáct let jako asistent trenéra.
"Předvádí typickou jižanskou házenou. Je založená na výbušnosti, dynamice, rychlosti a vysokých individuálních schopnostech," podotkl Mika. K oporám Sportingu patří trio reprezentantů - brankář Hugo Figueira, spojka Fabio Magalhaes a křídlo Pedro Solha.
Německý fotbal má Beckenbauera, srbská házená zase PokrajaceKdyž si zadáte do internetového vyhledávače Google jméno kouče házenkářů portugalského Sportingu Lisabon Branislava Pokrajace, vyskočí vám na obrazovce více než 30 tisíc odkazů. Ne, všechny nejsou jen o něm. Přesto je to úctyhodné číslo. A aby také ne, když pětašedesátiletý rodák ze srbského Bělehradu patří do exkluzivní společnosti sportovců, kteří získali olympijské zlato jako hráči i trenéři. Na hrách v Mnichově v roce 1972 měla šestková házená premiéru a Jugoslávie porazila ve finále Československo 21:16. Pokrajac dal z levého křídla čtyři branky. "Jeho házenkářské umění a sportovní chování mně učarovalo," pěl na něj tehdy ódu Niculae Nedeff, trenérský tvůrce rumunského zázraku z přelomu 60. a 70. let minulého století. V roce 1984 v Los Angeles dovedl Pokrajac nyní už neexistující jugoslávský stát k triumfu z lavičky. V té době měl za sebou úspěšné doktorské studium na fakultě tělesné výchovy, kde se později stal také profesorem. Pochopitelně házené. Doteď o ní přednáší na seminářích evropské i světové házenkářské federace po celé planetě. "Na jedné z nich jsem byl. Bylo jasné, že moc dobře ví, o čem mluví," říká trenér házenkářů Zubří Jiří Mika. Své vzpomínky vtělil Pokrajac do dvou knih. První pod názvem "Jak jsme vyhráli zlato" mu vydali už rok po mnichovské olympiádě. Sportovní a životní biografie "Pohled zpět" vyšla nedávno. "Co znamená pro německý fotbal Franz Beckenbauer, to je pro srbskou házenou Branislav Pokrajac," psaly před dvěma lety stránky univerzitního házenkářského klubu Studentski Grad. |
