Šestadvacetiletý brněnský pivot, který do té doby neodehrál na šampionátu ani minutu, vstal z lavičky a s ledovým klidem ruského gólmana překonal. Stejný kousek předvedl proti Rusům ještě jednou, dvakrát se coby "lavičkový" trumf blýskl proti Slovinsku, pátý pokus proměnil v duelu s Kuvajtem. A v tomto utkání si zahrál i v poli.
"Jsem rád, že mě trenér na sedmičky posílá, při první jsem byl trošku nervózní, ale pak už jsem si věřil. V lize je házím celý rok a daří se mi. Ze čtyřiceti jsem v téhle sezoně nedal jen tři. To myslím docela jde," usmívá se.
"To, že na ně tady chodím z lavičky, by ani tak nevadilo, ale nepříjemná byla zima v hale. Ruce pořádně mrzly, pořád jsem si je udržoval v provozní teplotě tím, že jsem si je zahříval v podpaží," přidává svůj osobní recept.
Návod na to, jak při přímém souboji s brankáři uspět, však jen naznačil. "Čekám do poslední chvíle, co gólman udělá. Několikrát mu naznačím a reaguji na pohyb jeho těla. Je to hodně o sebedůvěře," tvrdí na MS zatím stoprocentní exekutor.
"Brankáře, co chytají na šampionátu, neznám. Trošku jsem se o nich bavil s Martinem Galiou a trenéra Trtíka jsem poprosil, jestli by mi nesestříhal na tohle téma nějaké video. To je pro mě důležité, gólmany tímhle způsobem studuju i v interlize," přiznává.
Piskačova bilance v národním týmu byla před světovým šampionátem skromná - pět zápasů, dva góly. Že si v Tunisku zahraje, se navíc dozvěděl až den před odletem týmu. "Byl to pro mě příjemný šok. Potěšilo mě, že si trenér vybral za zraněného Péťu Hrubého právě mě," podotkl bývalý hráč pražské Dukly.
Protože změna v nominaci proběhla na poslední chvíli a v Piskačově pase tak chybělo tuniské vízum, dorazil za týmem dodatečně a v pondělí večer. "Zápas s Islandem jsem sledoval ještě doma v televizi," vzpomíná. "Dodatečná nominace mi plány nijak nenarušila. V Brně jsme procházeli hrubou přípravou, a tak jsem byl rád, že si můžu jet zahrát. A tím spíš, že jsem se dostal na takhle velký turnaj. Splnil se mi sen."
Možnost rozhojnit svou střeleckou bilanci bude mít už v pondělním souboji s Tuniskem, který se odehraje v bouřlivé kulise vyprodaného hlediště pro čtrnáct tisícovek diváků. "Strašně se na to těším, zahrát si před tolika lidmi jsem si vždycky přál. A že nám obecenstvo nebude zrovna nakloněno? To mi nevadí, důležitá je atmosféra," dodává s úsměvem.
