Před sezonou opouštělo kabinu veselských panenek jedno známé házenkářské jméno za druhým. Bylo trochu překvapením, že se opačným směrem vydala šestadvacetiletá Romana Chrenková.
Reprezentační křídelnici ostravská Poruba neprodloužila smlouvu a házenkářka tak zamířila do Veselí nad Moravou. "Mám to nejblíž z domova a taky to je celek, který se drží v horní polovině tabulky. Taky o mě byl zájem ze strany Veselí," vysvětluje Chrenková.
"Každý by ji chtěl"Romana je asi nejlepší levé křídlo v reprezentaci, kde patří ke stálicím. Každý trenér by ji chtěl do týmu. Jsem s ní velice spokojený a jsem rád, že si po anabázi v Ostravě vybrala angažmá na Moravě ve Veselí. Spoléháme na ni, ale nejdřív jí musí někdo šanci vypracovat. Právě proto výborně zapadla koncepčně do naší hry a s Lenkou Flekovou tvoří na levé straně velmi nebezpečnou dvojici. |
Kouč národního týmu tak od léta posílá reprezentační pozvánky na jinou adresu, jméno zůstává stejné. Svými výkony Chrenková minulý týden pomohla úspěšně zahájit kvalifikací na mistrovství Evropy. "Vyhrály jsme oba zápasy. Dodržely jsme, co jsme si řekly, prostě super," rozplývá se po reprezentačním srazu levé křídlo, které nasázelo ve dvou zápasech za Česko sedm branek.
Který ze zápasů byl těžší? Doma proti Portugalkám, kde jste mohly jenom ztratit, nebo ten v Polsku?
Určitě ten druhý. Polky byly, jsou a budou i nadále favoritky. Navíc jsme je dokázaly porazit venku před plnou halou.
Vidíte se po úspěšném startu kvalifikace už jednou nohou na šampionátu?
To určitě ne, takhle se necítíme nikdy. (směje se)
Ještě předtím vás čeká v prosinci světový šampionát v Srbsku. Cítíte po kvalifikaci formu?
Tím, že jsme porazily venku Polky, které jsou na tom velmi dobře, myslím, že bychom mohli uhrát dobrý výsledek. Tím by byl postup ze skupiny a potom ještě jednou vyhrát v té další nadstavbové skupině. Je to za víc než měsíc. Bude taky záležet, jestli holkám vydrží zdraví.
Teď se ale daří. Můžete si přenést pohodu z reprezentace i do Veselí?
Hrálo se mi dobře a vždycky když dojedu z repre, tak je člověk víc nabuzený do házené a víc ho baví.
Nebála jste se, že byste po přestupu mohla ztratit místo v reprezentaci?
To ne, toho jsem se neobávala. Člověk si v reprezentaci buduje pozici strašně dlouho, a pokud mu forma neklesne na nějaký bod mrazu, nezáleží, za jaký klub hraje.
Ale určitě jste zaznamenala, že před sezonou Veselí spíš oslabovalo, než že by do týmu přivádělo nové opory.
Vnímala jsem to. Ale myslím si, že i tak tam zůstala spousta kvalitních hráček, se kterými se dá dobře zahrát.
Jak jste zatím ve Veselí spokojená?
Je tady hlavně super parta holek. Není nás nějak moc, ale o to víc jsme jako kolektiv utužené. Jinak je tady větší pohoda. Nikdo netlačí na pilu, nikdo nehrozí sankcemi. Jen ale musíme víc vyhrávat.
Také si zvykáte na novou roli hlavní tahounky, jaké to pro vás je?
Je to sice pro mě náročnější, ale nevadí mi to. Byla bych ale radši, kdyby holky víc střílely.
Je to tak, že by si spoluhráčky v dobrých pozicích nevěřily a raději vám ještě nahrávaly?
Ne, to ne. V týmu má každý svoji roli a hlavně každý si chce dát gól.
Těch jste v sezoně zatím nastřílela nejvíc z Veselí vy. Jak hodnotíte začátek sezony ze svého pohledu?
Zatím moc spokojená nejsem, mohlo by to být lepší. Je to takový průměr (směje se). Víc než ty moje mě ale zajímají kolektivní úspěchy.
Těch ale zatím moc není, v lize jste osmé a v poháru jste vypadly. Kde je problém?
Musíme se zlepšit v obraně. My, co spolu hrajeme, jsme se viděly v létě poprvé v životě, nejsme sehrané. Na tom musíme zapracovat.