Cesta dlouhá, ale pro házenkáře Zubří rozhodně ne smutná. Po sobotním vítězství 40:26 a nejlepším výkonu v sezoně mají do osmifinále poháru nakročeno víc než dobře.
Jak už to ovšem v takových případech bývá, trenér Jiří Mika se v dalším kole ještě nevidí. "Všichni si uvědomujeme, že sobotní výsledek byl dobrý až nad očekávání. Doma nám všechno vyšlo, soupeři navíc nezachytali brankáři a neproměňoval šance," poukázal Mika.
Před úvodním duelem třetího kola poháru nevěděl o bosenském týmu nic, před odvetou má pozici mnohem lepší. "Podle mě jsme o trochu lepší, ale tým má Goražde slušný. Hlavně jejich pivot a pravá spojka nám nadělali hodně problémů," zmiňuje Mika a důraz přitom klade na druhého jmenovaného. Právě pivot Biljaka v sobotu Zubří nasázel devět branek.
Jeden z hlavních důvodů, proč si Mika myslí, že ještě zdaleka není hotovo, je, že neví, co s týmem udělá bouřlivé prostředí v Bosně. V sedmnáctitisícovém městě by měla být házená podle dostupných informací sportem číslo jedna.
"Když jsme se o tom s lidmi z Goražde bavili, tak mi říkali, že čekají až tři tisíce lidí," nastínil zuberský trenér. Jeho tým s podobnou diváckou kulisou moc zkušeností nemá, doma se na něj chodí dívat maximálně polovina tohoto počtu. Byť to je nejvyšší česká návštěvnost.
Ale že by si už kvůli tomu měli jeho svěřenci duel užít, to Mika odmítá. "Nejsem si jistý, že si hráč užívá, když na něj řve třeba 2 500 šílených lidí. Půjde hlavně o to, abychom zápas zvládli psychicky."
Podporu vlastních fanoušků musejí Zuberští tentokrát oželet. Dlouhá cesta, která navíc začíná dnes v pět hodin ráno, se příznivcům se zaměstnáním kloubí jen těžko. "Navíc je otázka, jak moc by nám v takovém prostředí pomohli," chápe fandy Mika a zároveň poukazuje, že pár lidí by bylo mezi stovkami Bosňanů slyšet těžko.
Zatímco tým z Goražde absolvoval většinu cesty na Valašsko přes noc, Zubří volí opačný postup a pojede hlavně přes den. "Přijde mi to lepší. Sice tam budeme muset spát dvě noci, ale nenarušíme si biorytmus a v pátek můžeme mít podle možností i dva tréninky," přibližuje kouč.
Že by měla na házenkáře dlouhá cesta moc negativní dopad, toho se zas tak nebojí. "Jistě, nepřidá jim to, ale trénink na místě by měl pomoct. Naši hráči navíc nejsou až na dvě výjimky tak velcí, takže jim cestování autobusem tolik nevadí."