„Věděl jsem, že jsem první hráč v české extralize z Réunionu, ale že jsem první Francouz, to jsem netušil,“ připomíná Paquiom, že se narodil na exotickém ostrově v Indickém oceánu, který je zámořským departementem a regionem Francie.
„Pocházím ze čtvrti, kde hráli házenou všichni kolem. Na ostrově je to sport čísla jedna,“ tvrdí dvacetiletý křídelník a zmiňuje přitom jména dvou házenkářských gigantů – Daniela Narcisse a Jacksona Richardsona. „Z Réunionu se díky házené můžeme dostat do zahraničí a vydělat peníze.“
Sám je teprve na začátku své profesionální kariéry. Do Zubří přestoupil z Villeurbanne, předtím hrál v Limoges.
Nervozita je, ale zdravá, říká kouč házenkářů Zubří. Tým chce do špičky |
V jeho příchodu do Zubří sehrál důležitou roli nový trenér Ondřej Mika, který dlouhá léta působil ve Francii a snadno se s ním domluví.
„Když jsem dorazil na testy, měl jsem trochu obavy, jak proběhne adaptace. Francouzsky umí také Milan,“ zmiňuje gólmana Malinu, který chytal ve Francii a na společných poradách mu překládá z češtiny. Z té zatím moc nepochytil. „Naučil jsem se základy, ahoj, dobrý den, samozřejmě sprostá slova,“ směje se Paquiom.
S novým prostředím se celkem rychle sžil. „Okolí mi připomíná domov, také je to taková vesnice,“ říká o Valašsku. „Všechno, co mi klub na zkoušce slíbil, splnil. Mám z toho dobré pocity.“
Ještě před startem sezony ho navštívil v Česku početný rodinný klan. „Chtěli vědět, kde budu hrát. Jsou na mě hrdí, že jsem se osamostatnil. Pozval jsem je, aby viděli, jak to tady funguje, jací jsou tady lidé, ať vědí, že jsem v dobrých rukou,“ culí se Paquiom.
Paf je z fanoušků. „Byl jsem překvapený, kolik dorazilo lidí na přípravu. To ve Francii neexistovalo, tam jich přišlo maximálně padesát. Pouštěl jsem si videa z titulových sezon. Pochopil jsem, že lidé tady mají velkou vášeň pro házenou.“
O to více ho mrzela porážka, kterou mrštný křídelník s šikovnou levačkou neodvrátil ani šesti góly.
