Octavia s poznávací značkou Zlínského kraje zůstává zaparkovaná u domu stále častěji proto, že házenkářská kariéra Petra Hrachovce nabrala netušený směr.
Z křídla špičkového švýcarského celku Kadetten Schaffhausen, který si loni zahrál semifinále evropského Poháru vítězů pohárů, se během chvilky stal trenér.
Zatím je nadmíru úspěšný. Tým pod jeho vedením vyhrál všech devět zápasů. "S podobnou nabídkou jsem nepočítal. Ale tato práce může mou kariéru posunout úplně jiným směrem," nepochybuje Hrachovec. "Šel jsem do rizika, abych si pak nemohl nic vyčítat. To by bylo stejné, jako kdyby hokejista odmítl nabídku z NHL."
Trénování posvětila přítelkyně i bratr
Náhoda může ve vašem životě hrát mnohem větší roli, než si vůbec umíte představit. O tom se přesvědčil také Hrachovec. Loni v létě uvažoval o tom, že z Německa se vrátí domů do Zubří.
Ale Schaffhausenu se zranilo křídlo a sáhl proto po zkušeném Čechovi. Letos v létě znovu přemýšlel o návratu. Ale v úžasné zemi pod alpskými velikány ještě zůstal. A pak už věci nabraly rychlý směr.
Po dvou kolech, po nichž skončil trenér Pal Kocsis, převzal tým. Vyžádal si souhlas od přítelkyně i od bratra Pavla, který hraje rakouskou ligu v Kremsu, ovšem nabídku by přijal i bez jejich posvěcení.
"Největší problém jsem viděl v tom, že ze dne na den jsem měl šéfovat svým spoluhráčům," popsal, čeho se nejvíc obával. "Ale funguje to. Až jsem překvapený, jak dobře."
O svých trenérských přednostech nemusel Hrachovec klubové vedení přesvědčovat. Znají jeho práci, protože vedl místní juniory. Ostatně trénování se vedle hraní paralelně věnuje už několik sezon. Stejné to bylo také před pěti lety při epizodním návratu do Zubří.
"Teď už nehraju, nemám ani nutkání. Stejně už by to dlouho nešlo," připomněl, že je mu 36 let.
Na hráče umí pořádně zařvat
Na lavičce je poměrně klidný. Potleskem nebo pochvalou ocení dobrou akci, při chybě vysvětluje, co hráč udělal špatně. Ovšem umí také pořádně zařvat. Například při zápase s posledním Grasshopperem Curych se mu nelíbil výkon slovenského pivotmana Andreje Petra. Nejprve mu vynadal německy a pak česky.
"Někdy divadlo na lavičce pomůže, ale nejsem zastáncem trenérů, kteří tam lítají celý zápas. To pak ztrácíte přehled o svém mančaftu i o soupeři," vysvětlil.
Angažmá v třicetitisícovém Schaffhausenu si nemůže vynachválit nejen proto, že zatím pořád vyhrává. Ve Švýcarsku je spokojená celá rodina, navíc možnosti klubu jsou úžasné. Stačilo říct a Hrachovec dostal domů kompletní zařízení na přípravu sestřihů ze zápasů.
"Všechno máme sice v hale, ale já raději pracuju doma," pousmál se. "Máme malé děti, proto většinou pracuju až večer. Třeba do dvou v noci."
Na druhou stranu od něj klub požaduje pořádný výsledek. A tím není nic menšího než titul. "Jsme o bod druzí za mistrem Amicitií Curych. Do Vánoc se chceme udržet v kontaktu, abychom potom mohli zaútočit," naznačil.
Pokud to týmu půjde jako dosud, může si být jistý, že titul oslaví.
