„Miluji házenou, kontakt s kluky. Vyloženě si to užívám,“ říká 42letý brankářský bard o své nové roli v reprezentaci.
Jak velká to je změna?
Nemůžu se soustředit jen na sám na sebe, ale na celý tým. Pomáhám trenérovi na lavičce. Plus mám na starosti brankáře. Pracuji s nimi. Zkušenosti mám. V polské lize dělám asistenta trenéra v Zabrze a v reprezentaci se to snažím prodat. Stoprocentně jsem věděl, do čeho jdu. Zažil jsem u nároďáku bývalé gólmany Miloše Slabého nebo Peťu Štochla.
Brankářská opora Galia jde na operaci s kolenem, ME házenkářů nestihne |
Už přebolelo, že nemůžete chytat na Euru?
Ne. Smířil jsem se s tím. Zranění mi nepokazilo kariéru, ani ji neukončilo. Už jsem to říkal několikrát. Pár let na této úrovni přesluhuji. Teď se soustředím jen na to, abych vykonal práci, kterou mám. Snažím se co nejlépe rehabilitovat, připravuji se na novou sezonu. Hráčskou kariéru jsem definitivně neukončil. Uvidíme. Postupem času se budu muset rozhodnout, ale ještě si pár měsíců musíme počkat.
Bezprostředně po zranění jste ale konec kariéry zvažoval, ne?
Nikdo na mě netlačí. Vezmu to podle svého pocitu. Teď mám pocit, že rekonvalescence jde velmi dobře. Říkají to lékaři i fyzioterapeuti, kteří se o mě v klubu skvěle starají. Na ty roky, které mám, je to prý úžasné. Jsem smířený s oběma variantami. Buď budu hrát, nebo skončím. Nebudu to brát tragicky. Mám veškerý komfort. Když vám pomáhají ze všech stran, je to cítit.
Jak vzali v Górniku Zabrze, že jste přesto odjel na Euro?
Bylo to složité. Mám podepsanou smlouvu jako hráč. Vykonávám ještě práci jako specialista na brankáře, ale to není oficiální úvazek. Jsem nejstarší v týmu a vidí, že jsem pravá ruka trenéra. Nemuseli mě uvolnit a zpočátku to vypadalo, že mě nepustí, protože jsem si měl vzít neplacené náhradní volno na celý měsíc. S tím jsem nesouhlasil. Tým, trenér, svaz se s tím smířili. Nakonec jsem se dohodli, že neplacené volno budu mít jen ve dnech, kdy budu s reprezentací.
 |
Troufnete si na tréninku stoupnout do brány?
Ne. Nejsem na to připravený, takže mě to ani neláká. Snažím se dodržovat rehabilitační cviky. Jsou to dva měsíce a něco od operace. Po třech měsících začnu běhat, a když vlezu do brány po půl roce, tak to bude akorát.
ONLINE: Česko vs. ŠvédskoZápas ME o postup ze skupiny v pondělí od 20:30 |
Na loňské mistrovství světa jste kvůli covidu neodjeli, o Euro vás připravila operace. Je vaše aktivní reprezentační kariéra u konce?
Začínal jsem v nároďáku v roce 2000, o rok později jsem hrál první mistrovství světa. Neříkám, že bych si to zasloužil, ale byla by to pro mě pocta, zadostiučinění, pokud bych s reprezentací rozloučil na hřišti. Je mi jedno, v jakém zápase, ale hlavně aby tam byli lidi, abych se rozloučil důstojně.
ME házenkářůPříloha k šampionátu |
Jak se vám líbí vaši nástupci v bráně?
Máme jasnou jedničku na světové úrovni, to je Tomáš Mrkva. Potom velmi talentované brankáře, Šimona Mizeru, Káju Šmída, Herajta, Hrdličku. Máme kde brát. Ale ještě nemáme nikoho na úrovni Tomáše. Kluci mají potenciál to dokázat, ale je potřeba tomu podřídit úplně vše. Z české ligy se dostat někam jinam. Zvolil jsem takovou cestu. Když jsem odcházel na svoji první zahraniční štaci, bylo mi 23 let. Pokud přečníváte českou ligu, je čas se posunout dál. Pro jejich kariéru i pro nároďák by to bylo nejlepší.
U házené zůstanete i po kariéře, že?
Je to můj cíl. Nechtěl bych být hlavní trenér, na to máme jiné kapacity. Jeho pravá ruka, nebo trenér brankářů je pro mě ideální cesta.
