Český trenér Jan Bašný je u národního družstva už od roku 2010, na šampionátu v tomto nemá konkurenci. Také mentální kouč Šafář už má „odkrouceno“ pěkných pár sezon.
Španělsko vs. ČeskoOnline reportáž v pondělí v 18:15 |
„Proto je moje úloha pořád taková, jak jsme ji nastavili před lety,“ říká Šafář. „Vychází z filozofie, že sice možná nemáme někde takovou individuální sílu, ale právě proto se hledala cesta, jak to obrátit ve svůj prospěch. Celek má být silnější než součet jednotlivých částí.“
Má to platit i v pondělí v Herningu, kde se Češky od 18.15 utkají s vicemistryněmi světa ze Španělska, s týmem plným hvězd a osobností. Kdo vyhraje, postoupí ze skupiny! A upřímně, český úspěch by byl senzační.
Kudy k němu? Rada je nečekaná: nic neměnit jen proto, že je v banku najednou tolik. „To, jak tento tým funguje, je vzácnost,“ velebí Šafář. „A je to dáno kontinuitou, dlouhodobou práci a základní filozofií, které se daří držet, i když proběhla částečná generační výměna. Považuji to za velkou sílu. Byť se to sem tam stane, nemám dobrou zkušenost s tím, když pět minut před zápasem něco měníte. To je pak jen klika.“
Na uznávaného psychologa si házenkářky dávno zvykly. „Jelikož studuju v Olomouci, je to můj pan děkan,“ usmívá se spojka Markéta Hurychová. „Míváme sezení jako tým, ale pak jsou tu osoby, co potřebují trochu pomoci i individuálně, jedna z nich jsem já.“
Mysl občas svede zázraky. Ve vrcholovém sportu postačí „jen“ procenta k výkonu navíc. „Uklidním se, vypovídám se. Naslouchá mi, dá nějaké rady a taky mi pomáhá, když dá věci na lehkou váhu - že je to jenom házená, že nejde o život,“ oceňuje Hurychová. „Do toho dechová cvičení, imaginace... Zrelaxuju se s tím, že prostě půjdu zahrát, co umím.“
Když to nepůjde jí, půjde to jiné - a ona bude fandit. Taková kultura se v reprezentaci pěstuje cíleně. „Systematicky pracujeme tak, aby byly hráčky schopny spolupracovat, kooperovat, přetavit relativní slabinu ve svoji výhodu,“ říká Šafář. „Lehce se o tom mluví, velmi složitě se to dostává do reálného fungování. Jsou to výsledky posledních pěti šesti let, spousta malých částí.“
Čip každé házenkářce. A ony hned vědí, kdo nejrychleji běhá či střílí |
I Češky samozřejmě mají mezinárodně uznávané házenkářky, zároveň skutečně nejde o skvadru superhvězd. Týmovost a semknutost to mají vynahradit.
„Nejde hodnotit jen konkrétní výsledek, ale vytěžit z každého tréninku a zápasu dlouhodobé věci,“ říká Šafář. „Zdůrazňovat, že pokud budou dodržovat pokyny a vzájemně se budeme podporovat, když se někomu nedaří, je to ta hlavní a jediná cesta k tomu, jak hrát dlouhodobě s nejlepšími.“
Na Euru se Češky drží. Se silným Švédskem prohrály o čtyři trefy, s olympijskými šampionkami z Ruska dokonce jen o dvě. Hořkosladké pocity.
„Jsem hrdý, když vidím, jaké výkony holky podávají. Zároveň jsme zklamaní a smutní, vždycky chceš vyhrát,“ uznává Šafář. „Ale když systematicky plníte věci bez ohledu na to, jak to dopadne, máte největší šanci, že to v klíčovém momentu vyjde. Dřív, nebo později. Snad to klapne se Španělkami!“
Reprezentantky s ním probírají leccos. Před Eurem to, jak najít motivaci pro trénink ve všeobecné covidové nejistotě. Gólmanka Kudláčková zase posilovala mysl poté, co se po zranění obvyklé hvězdy Satrapové najednou stala týmovou jedničkou.
ME házenkářekPodrobnosti o šampionátu |
„Přímo na turnaji jsem i proto, že podmínky jsou velmi specifické, z nastavených rutin najednou neplatí vůbec nic,“ říká Šafář. „Bavili jsme se, že zkusíme obrátit tuhle nevýhodu a nejistotu v naši výhodu. Že se jako tým, co je zvyklý velmi soudržně fungovat, dokážeme adaptovat.“
Kdo ví, co nakonec rozhodne. Jedna střela? Jeden zákrok? Jeden koučův tah? „Trenérská genialita spočívá v tom, aby zachytil moment, kdy je potřeba něco udělat. Ne něco nového. Klíčové je říct: Teď!“ líčí Šafář. „Je třeba vycházet z toho, co mají hráčky dobře nacvičené, co umí.“
A Češky věří, že umí být silné - i v hlavách. Bez toho senzaci šampionátu způsobit nepůjde.