V neděli se Říha poprvé nasoukal do jejich dresu, extraligovou výhru nad Zubřím 32:29 podpořil pěti góly. „Hrozně jsem se těšil! Do rozjetého vlaku se naskakuje nejlíp,“ kochal se neporazitelností Lovosic.
Upsal se jim v lednu, sezonu dokončoval v Plzni. Jenže v únoru jeho plány zhatilo smolné zranění nohy. Na tréninku mu na ni spadl jeho nejlepší kamarád Martin Nový.
„Což je trochu úsměvné. Nemám mu to za zlé, to se může stát kdykoli. I pro něj to bylo těžké, zdravím ho! “ vzkázal Říha. „Měl jsem zlomenou lýtkovou kost, mnohočetné zlomeniny bérce a vykloubený kotník. Myslel jsem, že mám konec kariéry. Naštěstí jsem se z toho dostal. Děkuju doktorům, kamarádům, rodině, klubům...“
Podstoupil dvě operace, v noze měl šrouby, léčbu zkomplikoval ještě zánět. „Pro všechny to bylo náročné, nevěděli jsme, na čem jsme. “ A to ani jeho nový zaměstnavatel. „Jsem vedení Lovců vděčný, že neustoupilo od smlouvy, že na mě nezanevřelo. Moc díky!“
Říha se obrnil trpělivostí. „Nesměl jsem nic uspěchat. Když vidíte, že vám nějaký běh jde, hned byste do toho skočil. V úterý jsme hráli s Plzní, já měl až ve čtvrtek finální kontrolu,“ líčil. „Všichni na mě apelovali, ať počkám až na její výsledek. I já dal na rozum, ne na emoce, i když jsem měl chuť proti Plzni nastoupit.“
Příležitost ještě bude. Třeba i v bojích o medaile. „Do Lovosic jsem šel kvůli nové výzvě a vytížení. V Plzni je výborný tým a prostoru jsem nemohl dostat tolik, což nikomu nezazlívám,“ přiblížil Říha. „Chci s kluky v Lovosicích, které znám z mládežnických reprezentací, vybudovat titulovou sezonu. To by byla nádhera. Pár titulů jsem v Plzni získal. Tady je skvělá parta a týmovým duchem můžeme narušit hegemonii Plzně a Karviné. Není to nereálné.“
Do města na Labi přišel Říha také proto, aby se osamostatnil. „Žijeme tu společně s přítelkyní, která studuje v Ústí na univerzitě. Začali jsme nový život. Já k tomu dělám sportovní management v Plzni. Chci nějaký titul, pak se naplno věnovat házené. “
Nebude házenkářský titul dříve?
