Nové angažmá jí vyšlo po všech stránkách. Do Německa se totiž stěhuje i se svým přítelem Vojtěchem Patzelem, který po zisku titulu s Karvinou přestoupil do druholigového VfL Lübeck-Schwartau.
„On byl hlavní impulz pro změnu, ale odešla bych i tak. Měla jsem ještě nabídky z Rakouska či Maďarska,“ pokračovala Kašpárková. „Předtím se on přizpůsobil mně, když z Dukly přestoupil do Karviné. Takže teď jsem řekla, že se přizpůsobím já,“ usmála se.
Kašpárková nezahálela a nového zaměstnavatele si začala hledat už v březnu. „Měla jsem vytipované čtyři týmy blízko Vojtova Lübecku. Buxtehude ale nebyl ani jedním z nich,“ připustila. „Nejprve jsem se totiž sama ozvala do druhé bundesligy, ale tamější manažer mi řekl, že mám na víc a propojil mě s bundesligovým Buxtehude. A tam mi řekli, že by mě chtěli,“ těší Kašpárkovou.
Házenkářka Kašpárková mění Olomouc za bundesligový tým Buxtehude |
Na zkušenou ale nemusela. „Jen jsem poslala videa a hned jsme se domluvili. Sama jsem byla překvapena, myslela jsem si, že na takový tým nemám, proto jsem si hledala něco níž. Domluva byla velmi rychlá. Ale je to úsměvné, že mi horší tým pomohl do toho lepšího.“
V nové sezoně ji v Buxtehude, které loni skončilo v bundesligové tabulce třetí, premiérově čekají evropské poháry. „Byl to jeden z mých snů. Moc se těším, jsem ráda, že tým se do Evropy probojoval a že se s házenou podívám i do světa. Bude to něco jiného. Poznám i jinou házenou než jen českou a německou,“ cení si.
V uplynulém ročníku nastoupila za DHK Zora Olomouc do 27 zápasů, v nichž z pozice spojky vsítila 88 branek. Její přínos Hanačkám vynesl bronzovou medaili – první placku po pěti letech. A po dvou čtvrtých místech v letech 2021 a 2018 také velké zadostiučinění.
„Nejlepší možná rozlučka! Mohly jsme možná skončit i výš, ale to bych asi chtěla moc,“ přemítá. Když po vyhraném souboji s Kynžvartem slavila Zora bronz, už věděla, že se s Kašpárkovou loučí. „Na Olomouc budu vzpomínat jenom v tom nejlepším. Jak po herní stránce, tak po kamarádské. Doufám, že mě holky vždy rády přivítají na tribunách, když se na ně budu dívat. Jsem ráda za bronzovou rozlučku,“ pravila.
„S Kynžvartem to bylo velmi vyrovnané. V odvetě jsme věděly, že můžeme prohrát maximálně o tři, což nás trochu svazovalo. Ale i tak jsme na tom byly psychicky lépe. Tak tak, jsme postoupily do play off, takže se od nás tolik nečekalo,“ ohlížela se.
Nové angažmá domluvil brankář Marjanovič
Kašpárková se teď, stejně jako její bratr, bude živit házenou v zahraničí. O necelé dva roky starší Stanislav opustil Česko v roce 2015 a po dvou štacích v Maďarsku loni vyhrál běloruský titul s HC Meshkov Brest. Od nové sezony bude házet za rumunskou Bukurešť.
Mladší z reprezentačních sourozenců měla strach, že ji snové angažmá na blízku s přítelem nevyjde. „Měla jsem velký strach, že nic nenajdu. Pomáhal nám brankář Marjanovič od Vojty z Karviné. Komunikoval za nás a vlastně to celé domluvil,“ ocenila Kašpárková.
Teď je spokojená životně i profesně. „Přesně tak. Jsem ráda, že budu s přítelem a zároveň udělám velký krok dopředu.“
A zda se bojí i nové výzvy? „Doufám, že co nejrychleji zapadnu. Jak herně, tak i jazykově. Už jsme dostali plány od kondičních trenérů. Posilovna i běh. Dovolená mi skončila v týdnu, byla jsem na Mallorce. Teď se připravujeme individuálně. Do Německa jedeme osmého července a jedenáctého už nám začíná příprava,“ přiblížila Přerovanka.
Od bundesligy očekává lepší úroveň a kvalitnější zápasy. „Podle mě tam nebudou takové výkyvy, jako když hrajete jednou proti Mostu a pak proti Hodonínu. V Německu může první prohrát s posledním. A pokud ne první, tak druhý a třetí určitě,“ dodala. Jakou bude mít roli v týmu, zatím neví. „S trenérem jsem se ještě osobně nebavila. Máme schůzku desátého. Tam si všechno vyjasníme.“
Z Přerova – a z rodiny Kašpárků zejména – se do házenkářského světa chystá další vlaštovka.
