„Mladí začínají družstvo táhnout, což je dobře, staří je krásně doplňují. V situacích, kdy potřebují, jim poradí nebo to vezmou na sebe. Takhle bych si to asi představoval. Myslím si, že to trochu začíná fungovat,“ pochvaluje si kouč.
Farář by musel být svatý, aby ho nevytáčely nevynucené kiksy junáků, ale shovívavý je. „Mám výhodu, že s takovým mladým materiálem pracuji přes 20 let, tolik mě to nepřekvapuje. A technické chyby dělají i staří. Ale herní posun vidím, i když jsem čekal, že bodově na tom budeme líp,“ doznal.
Po sérii čtyř porážek Lovci zase našli vítězný apetit, doma porazili Jičín i Frýdek-Místek a s osmi body jsou sedmí. Jen bod od 9. příčky, první nepostupové do play off.
„I když jsme měli šňůru proher, ze strany vedení nebyl žádný extrémní tlak. Shodli jsme se, že herní projev je lepší než na konci minulé sezony,“ nepanikařil Farář.
U mistra Plzně boj do konce a porážka o dva góly, v Zubří taky, v Novém Veselí o jeden. Prohry byly těsné.
„U papírově lepších soupeřů jsme předváděli super házenou bez bodu, mrzí mě ale, že jsme nezvládli zápasy s Brnem a Hranicemi, oba dobře rozehrané. Neproměňovali jsme šance, v útoku efektivita z vyložených šancí je strašně nízká, to nás v některých zápasech psychicky sráží. My si šanci vytvoříme, nedáme, z protiútoku dostaneme gól,“ vadí Farářovi.
„Hráči už jsou ze mě asi nešťastní, ale defenziva je pro mě alfa a omega. Pořád neodpovídá představám mé obranné práce. Stále dostáváme strašně moc branek, to musíme zlepšit, pokud chceme pomýšlet na lepší umístění.“
Ve Farářovi se to někdy pere. Hra na krásu? Nebo na body? Ideál je mix obojího. „Hrát hezky a prohrát, nebo hrát blbě a vyhrát, co je lepší? Je pravda, že jsem zastánce, že hra musí mít nějaký řád. To se pomalinku daří. Pokud takové nasazení a výkony budou kluci předvádět dál, otočí se to, protože tomu systému začnou věřit. A začnou si to užívat. O tom sport je, o zážitcích, ne hrát pod dekou, stresem.“
Farář věří, že na herní vzestup naváže i tabulkový. „Liga se rozdělila na dvě šestky, ale kromě Plzně v ní není žádný dominantní mančaft. Soutěž ještě není ani v půlce, pořád bodové ztráty nejsou takové. Do osmičky můžou všichni až na Maloměřice. Jakékoli podcenění může být zrádné,“ varuje trenér.
Po odchodu asistenta Jana Landy, který skončil z pracovních důvodů, do hráčů ještě víc pumpuje emoce. Trochu upravil styl koučování.
„Až tak velká změna to pro mě není, byl jsem zvyklý víceméně dělat bez asistenta,“ nestěžuje si. „Ale je to škoda, protože Landis přinášel emoce, hec. Já se snažím být víc v klidu, po jeho odchodu jsem musel začít být impulzivnější. Na kluky měl vliv, protože s nimi hrál. Víc se teď zapojují do diskusí Jelínek, Bouček a starší, nahrazují jeho roli.“
