„Její impulz, ať do toho jdu, mi pomohl. Přitom jsem byl rozhodnutý skončit,“ svěřil se lovosický házenkář Jan Landa. Důvod, proč hrát, je jasný: lednové mistrovství Evropy v Chorvatsku. „Samozřejmě není jasné, že mě nominují. Ale naděje, že bych Evropu hrát mohl, je motiv, proč pokračovat dál.“
Do letošní extraligy ještě vinou nemoci nezasáhl, ale svého eurosnu se nevzdává. „A když má šanci hrát za reprezentaci, nemůžu mu to přece zakázat. Jsem na něj pyšná. Je tak šikovný, že ho nemůžu házené vzít,“ vysvětluje manželka Hanka. „Končil už asi šestkrát, jsem zvyklá.“
I na to, že je její milý pořád v trapu. Házenou totiž kombinuje s profesí bankéře, to je pořádný zápřah. A na reprezentační akce si vybírá dovolenou. „I proto jsem přemýšlel zleva zprava, co dál. Od narození starší dcery říkám, že končím. Teď je jí pět. A každý rok mě žena přemluví, ať ještě hraju dál. Bez téhle podpory by to nešlo. Teď když říkám, že skončím, všichni se mi smějí a neberou mě vážně,“ zubí se 31letý házenkář.
„Letošní společnou dovolenou jsme posunuli na rok 2018, to už vyjde. Je to moje opravdu poslední sezona! Nevím, co by se muselo stát.“
Hana Landová se jen pousměje: „Dovolená je naplánovaná, tak já na ni zase pojedu s dětmi sama. Standard. Není to lehké, ale člověk si zvykne na všechno. I na tohle. Spíš je mi líto dětí, když odchází na trénink. Z práce se staví na čtvrt hoďky doma a mizí. I děti už chápou, že to není normální. A pláčou, ale ne vždycky, já je zabavím.“
Jenže co po kariéře, nepolezou si na nervy, když bude víc doma? „Honza začne hrát tenis nebo něco jiného. Ale děti budu posílat s ním a já budu mít taky čas pro sebe,“ představuje si drobná černovláska.
Urostlá spojka se ani po kariéře nebude válet na gauči, byť rodina bude priorita. „Hrozně by mě lákala trenéřina, třeba dorostenci, ale s rodinou a pracovním životem to ještě nebude slučitelné. Třeba to někdy vykrystalizuje, ale po konci kariéry chci určitý čas klid.“
Ke sportu povede své dcerky, ale ne k házené, v tom má jasno. „Nechci, aby jí hrály. Házená prostě není zdravý sport. Když mají kluci obouchaný kolena, je to normální. Ale nechci, aby mé holky měly přetrhané křížové vazy v 18 letech. Radši je dám na volejbal a budou mít aspoň hezké vysoké štíhlé zadky,“ kření se Landa. Manželka tvrdí: „Když se narodila druhá, říkal, že ségry budou hrát spolu beachvolejbal a budou jako olympioničky Kiki a Maki.“
Zatím se však soustředí, aby jeho kariéra vyvrcholila na evropském poli. I v práci mu drží palce. „Těšili se, že mě po konci kariéry zapřáhnou na 130 procent, tak si ještě musí počkat. Zase mi dali úlevy,“ děkuje. „Život je teď hektický, žádný odpočinek, ale psychicky jsem v pohodě, to je důležité.“
