„Pořád je co zlepšovat, ale asi jsem odvedl to, co jsem chtěl. Každopádně zůstávám nohama na zemi,“ říká skromně Trkovský, jehož na dlouhou dobu vyřadilo zranění kotníku.
Amatér? Jak lovosický kouč Landa pobavil švédskou posilu |
Koronavirová pauza mu ovšem pomohla pochroumanou nohu dokonale vyléčit, nemusel nic uspěchávat. „Koronavirová krize mi paradoxně pomohla strašně moc, měl jsem čas zregenerovat i na přípravu na další sezonu. Když jsem se vracel na hřiště, kotník mě ještě trošku bolel, ale postupně se to začalo zlepšovat a teď už ho vůbec necítím,“ pochvaluje si.
Po tak dlouhé přestávce ovšem nebylo snadné dostat se do formy. „Příprava mi vůbec nevyšla, ale naštěstí poslední přípravný zápas proti Freiburgu jsem se chytil, dodalo mi to sebevědomí. Začalo se mi dařit v tréninku i na hřišti.“
A v ostrém duelu proti Novému Veselí to Trkovský dominantním výkonem a sedmi trefami jen potvrdil. „Doufám, že se budu ještě dál zlepšovat a moje forma se vrátí do stejného bodu jako před zraněním. Nebo se ještě zlepší,“ přeje si.
Ač je stále teenager, v týmu Lovců již zastává klíčovou roli. „Aby to na mě bylo v osmnácti letech stavěné a vlastně jsem měl rozhodovat zápasy, to je možná na osmnáctiletého kluka docela velký kus. Ale já už hraju extraligu od šestnácti, zvykl jsem si. Navíc jsme tu skoro všichni mladí, takže si vzájemně pomáháme,“ líbí se Trkovskému.
Z týmu, který během pauzy prošel velkými změnami, má dobrý pocit. „Určitě máme kádr nejsilnější za dobu, co tady jsem. V prvním zápase s námi ještě ani nehrál Max Jonsson, to je taky velká posila. Můžeme být letos hodně silní,“ věří.
Na co si Lovci v nové sezoně troufají? „Jsem rád, že jsme docela dost posílili, v minulých sezonách nás bylo v kádru strašně málo, to pak se hraje špatně. Letos máme tým poměrně obsáhlý, a když nepřijdou nějaké zdravotní komplikace, mohli bychom hrát o přední příčky,“ je přesvědčená talentovaná spojka. „Musíme vyhrávat hlavně venku, kde se nám moc nikdy nedařilo. Když to dokážeme, můžeme v letošní sezoně uspět.“
