Jen víc takových omylů! Nový trenér mosteckých házenkářek Dušan Poloz prorokoval, že zabere dost času, než z Černých andělů udělá postrach. Jenže ouha, Baník se už na podzim stal bubákem, který děsí soupeřky.
"Sedlo si to na můj vkus brzo, popírá to moje teorie. Ale já nejsem vševěd, občas se zmýlím. V tomhle případě rád," pousmál se Poloz.
Andělé mají ďábla v těle: 14 zápasů, 13 výher, z toho 10 venku! Jak v interlize, tak ve Vyzývacím poháru a Českém poháru.
V interlize máte 14 bodů z venku ze 16 možných, jedinou prohru podzimu jste utržili ve Veselí. Je nevídané, kolik jsme venku získali bodů.
I díky téhle bilanci tým věří tomu, co děláme. Že to není na náhodu, ale má to smysl.
Jste jen o skóre druzí za Porubou. Zaútočíte tedy na titul?
Na tabulku nechci koukat. I když se tedy občas mrknu, chci, aby se i holky koncentrovaly na každý zápas, každou akci, každou střelu, každý výkon... Až na konci si to sečteme a na tabulku se podíváme.
A ten zlatý sen?
Titul je strašně daleko. Ale jsem přesvědčený, že jakákoli medaile, ať v české soutěži nebo interlize, je velice blízko. A teď už to můžu říct, náš cíl bych trošičku změnil. Byl do 5. místa v interlize, teď už je to medaile. Máme spoustu zápasů doma. Jestli všechny vyhrajeme a uděláme z nich 24 bodů, bronz nám nikdo nevezme. Možná je to arogantní, ale tak to je.
Nenamlsal jste ale vedení?
A proč ne? Jsme nahoře, tak si to užívejme, proč bychom se na sebe neusmívali. Já ale nemlsám, pracuju zápas od zápasu. A přes noc, což znamená, že nespím, se i po výhře přeorientuju zpátky do nulové pozice. Snažím se to dostat i do holek. Dodnes si myslím, že jsme mohli vyhrát i ve Veselí, kdybychom hráli jen průměrně v útočné fázi. Obrana byla vynikající.
Ta vás vynesla nahoru?
Já i jako hráč byl obranář. A každý trend moderní házené z defenzivy vychází. Máme za sebou šest měsíců, soustředili jsme se na ni a jsme třetí nejlépe bránící tým interligy, neustále se zlepšujeme. Gól vždy nějak dáme, ale když žádný nedostaneme, nemůžeme prohrát (smích). Musíme ještě víc zapracovat na přechodové fázi první a druhé vlny a následně na postupném útoku, to je dvou až tříletý proces.
Ale zdá se, že Andělé mají sebevědomí na rozdávání. Jak jste ho do nich napumpoval?
Tým jel na vítězné vlně, holky na ní už ani neplavou, ony mají spíš surf. Takže se neutopí. Samozřejmě, někdy holka v sebedůvěře spadne. Ala na tom se dá pracovat. Sebevědomí se dá posouvat, ale i poslat dolů. To se tady dělávalo dřív, ale proč je nenechat nahoře? Na tabuli píšu hesla, třeba před Michalovcemi SOUDRŽNOST.U ženského kolektivu parta dělá výsledky. U kluků je to opačně, tam je první výsledek, pak parta. To mám od Honzy Bašného (reprezentačního kouče), dlouho jsem nad těmi větami přemýšlel a ony platí.
Jak vás uhranula atmosféra v opravené mostecké hale?
Divácká podpora je něco nádherného. Hrnou se mi slzy do očí, když vidím, že fanoušci jsou opravdu osmým hráčem na hřišti. Vůbec nelituju, že jsem do Mostu přišel, mě to sem táhlo kvůli těm lidem. Plná tribuna je v Česku vzácnost. Už se těším nejen na mistrovství Evropy (Poloz je Bašného asistent), ale i na to, co bude v Mostě dál. Jsou tu obrovské možnosti.
Možnost máte i ve Vyzývacím poháru, pro únorové osmifinále vám vylosovali Písek. Pikantní?
Já se smál a pak brečel. Z ekonomického pohledu je los vstřícný. Ze sportovního hlediska jde o krok zpátky, české házené nepomůže. Zkušenosti, které se mají nasbírat v evropském poháru, se míjí účinkem. Zvlášť, když se s Pískem utkáme třikrát v sedmi dnech, protože ho 9. února máme i v interlize. Zase je hezké, že jeden z českých týmů bude ve čtvrtfinále. Písek je sice v interlize předposlední, ale tabulce nevěřím.
