Solidně odehranou házenkářskou sezonu chtěli zakončit možná o něco lépe, ale při pohledu na možnosti klubu a průběh sezony vystihuje konstatování, kterým jičínské účinkování v první lize shrnul trenér Petr Mašát: „Možná někde vzadu v hlavě byla myšlenka na medaili. Celou základní část jsme se pohybovali v horní polovině tabulky, pak jsme se ustálili na šesté příčce, myslím si, že tam patříme.“
Za kladné v Jičíně považují především to, že se jim podařilo naplnit předsezonní cíle, základní byly dva. „Z tohoto pohledu můžeme být spokojeni. Dostali jsme se do play off a zapracovali do sestavy mladé hráče,“ projevil uspokojení Aleš Babák, druhý z trenérské dvojice jičínského týmu.
A ještě jedno plus mohou Jičínští přidat k právě skončené sezoně, to se však netýká jen extraligového družstva, ale celého klubu, který dlouhodobě patří ke špičce nejen v kategorii mužské, ale i v mládežnických.
„Současná situace házené moc nepřeje, ale musím říct, že většina sponzorů a přátel nám zachovala svoji přízeň. To samé se dá říct o městu Jičín a Královéhradeckém kraji. Povedlo se nám rozpočet zkorigovat, proto jsme letošní sezonu dohráli bez větších ztrát a propadů,“ kvitoval s povděkem Babák, ale připomněl, že si vedení klubu nemyslí, že s odcházející pandemií je všem finančním úskalím konec: „Do dalších let nás nečeká nic jednoduchého, bude to velká práce, aby se povedlo rozpočet naplnit.“
Zpátky ale na extraligové hřiště. Na něm Jičínští střídali světlé okamžiky s temnějšími. V jednu chvíli se ucházeli o místa v samotné špičce, v další se zase museli strachovat, zda vůbec splní cíl, jímž byl postup do play off.
Nakonec se podařilo vcelku v pohodě získat v základní části šestou příčku a s ní jistý postup do play off. Byť ani toto umístění Jičínští nepřijímají bez výhrad. „Trochu mě mrzelo, že nám těsně uniklo páté místo, protože jsem si přál čtvrtfinálovou sérii s Lovosicemi. Tam by byla určitě i větší šance na postup,“ poznamenal k tomu kouč Mašát.
Šestá příčka přinesla čtvrtfinálovou výzvu v podobě série s pražskou Duklou, se soupeřem, s nímž Jičín pojí přátelství i velká rivalita. V sérii na tři vítězství neměl Jičín šanci a prohrál ji v nejkratším možném čase. „Že jsme nedokázali být ve čtvrtfinálové sérii Dukle vyrovnaným soupeřem, jak bych si to představoval, mě mrzí nejvíc z celé sezony,“ netají trenér Mašát, „bohužel jsme Duklu natrefili v její největší formě, zatímco my jsme naopak v takové pohodě nebyli.“
Sezona tak pro Jičín vrcholila v zápasech o konečné 5. až 8. místo. V první sérii, ač ji rozehrál dobře, nakonec neuspěl, nevyšla mu odveta. „S tím jsme byli nespokojení, zápas jsme měli zvládnout lépe a mohli jsme hrát o víc než jen o sedmé místo,“ poznamenal Babák.
Tým si to vynahradil v úspěšných soubojích s Frýdkem-Místkem o konečnou alespoň sedmou příčku. „Obě výhry na ním mě těší, Frýdek-Místek se celou sezonu pohyboval v tabulce nad námi. Navíc vždycky si říkám, že je dobré poslední zápas ročníku vyhrát,“ uvedl trenér Mašát.
Stejně jako celý český sport i jičínská házená už nyní vyhlíží novou sezonu, která by po dvou předcházejících nemusela být poznamenána covidem. „Byla jím hodně ovlivněná, proto musíme ocenit zájem našich fanoušků o jičínskou házenou prostřednictvím internetu, hodně jsme to vnímali,“ pochválil příznivce Babák.
Zkušenost se loučí, Šulc chystá odložený odchod Po návratu ze zahraničí se zcela přirozeně pasoval do vůdčí osobnosti týmu. Nyní ale bude jičínský klub hledat jiného vůdce. Ondřej Šulc se totiž rozhodl skončit s extraligovou házenou. S velkou pravděpodobností tak uskuteční scénář, který před rokem kvůli pandemii koronaviru odložil. „Říká se nikdy neříkej nikdy, ale teď už to tak vypadá. V tuto chvíli bych to nechal na tom, že to byla moje poslední sezona,“ uvedl zkušený házenkář. V Jičíně prožil i po svém návratu do klubu vydařené období: „Nemám jediný bod, o kterém bych si řekl, že to byl vrchol kariéry. Když bych měl něco vypíchnout, tak to bude sezona před třemi lety, kdy jsme skončili s Jičínem na výborném čtvrtém místě.“ Od příštího ročníku ale bude počínání svých ještě nedávných spoluhráčů s největší pravděpodobností sledovat jen zpovzdálí. „Chtěl bych se věnovat více rodině a sobě. Mám několik koníčků, ke kterým jsem se během kariéry nedostal, jako jsou například lyže či snowboard,“ plánuje. |
