„Za ten rok a půl, co jsem v Plzni, jsem hrál už potřetí finále. A nechtěl jsem ho zase prohrát. I z kluků bylo cítit velké odhodlání. Asi mně chtěli udělat radost, abych už taky něco vyhrál,“ usmíval se v chebské hale více než dvoumetrový gólman. Připomněl tak, že Talent loni prohrál pohárové finále s Lovosicemi a pak i extraligovou sérii o titul s pražskou Duklou.
Vybavíte si vůbec ještě nějaké fragmenty z finále před 20 lety?
Vůbec, já ani nevím, s kým jsme hráli... Jen vím, že už to bylo po sezoně a my měli za sebou oslavy titulu. Víc si nepamatuju.
Teď slavíte znovu. Co rozhodlo finále s Karvinou? Trenér říkal, že váš příchod do branky…
To ne. V té době už jsme odskočili na dva góly, soupeř byl nalomený. Ale Kája (Šmíd) dostal rychlé čtyři góly, chtěli jsme něco zkusit.
Šmíd odchytal dobře semifinále, ale proti Karviné šel do branky Herajt. To bylo domluvené?
Kája podal dobrý výkon. Ale jsme tři vyrovnaní gólmani, je těžké vybrat jednoho. A není od věci občas udělat nečekanou změnu.
Co bylo ve finále rozhodující?
Jednoznačně kolektivní výkon. My jsme si dokázali celý zápas udržet určitý standard. Přesvědčovali jsme kluky už o přestávce, že soupeře zlomí, když jim po pauze brzy odskočíme na větší rozdíl.
Pomůže vítězství v poháru do jarních bojů v extralize?
Já doufám, že psychicky ano. Ale ono to může mít i opačný efekt, aby to nesvádělo k sebeuspokojení. Musíme se pořádně připravit, od zítřka už máme v hlavě jen extraligu.
