„Ono to má vcelku jednoduché vysvětlení. V Plzni funguje klub na profesionální úrovni, to v Zubří nebylo. Tady se budu věnovat jenom házené a věřím, že mě to zase posune o kus dál,“ říká o přestupu mezi dvěma velkými extraligovými rivaly.
„Třikrát v řadě mistr, teď dvakrát po sobě stříbrná. Výsledky hovoří za vše, je to absolutní špička extraligy. Naše zápasy s nimi byly vždycky vyhecované, ale v play off měla Plzeň vždycky navrch. Osobně jsem neměl nikdy s nikým z Plzně žádný problém. Ti kluci mi lidsky seděli už jako soupeři.“
Pikantní pro Doudu bylo jarní semifinále. Už bylo zveřejněné, že půjde do Plzně, na kterou pak se Zubřím narazil.
„Bylo to zvláštní, ale já jsem nekoukal na to, že proti mně stojí budoucí spoluhráči. Hrál jsem ještě za Zubří a chtěl jsem udělat maximum pro postup do finále,“ vzpomíná na sérii, v níž nakonec Západočeši zvítězili 3:1. „Myslím, že to tak má nastaveno většina kluků. Můžeme být v civilu kámoši, ale na hřišti je každý 60 minut nepřítel. Teprve pak můžeme spolu zajít na pivo. Při zápase neznám bratra.“
Házenou kromě něj hraje právě i jeho mladší bratr. „Dlouho to kombinoval s fotbalem. Nakonec se dal na házenou, začínal v Novém Veselí, ale pak šel za mnou do Zubří, abych ho měl pod křídly. No vidíte, a teď jsem mu utekl,“ směje se Douda. S úsměvem zvládl i stěhování na druhý konec republiky. „Všechno se vešlo do jedné dodávky. Zatím jsem v Plzni sám, přítelkyně s ročním synkem zůstali v Rožnově. Ale po soustředění si pro ně dojedu. Všechno jsem jim nachystal, aby se cítili dobře.“
O své pozici v týmu ještě jasno nemá, tým teprve nabírá kondici.
„Zatím na to řeč nepřišla. Ale myslím, že to bude podobné jako v Zubří. Budu putovat ze strany na stranu, ze spojky na křídlo,“ uvažuje Douda, který nad hrubou fází přípravy neremcá. „Bolí to, ale je to jenom dobře. Na konci roku by pak mělo být sil více. V Zubří to s koučem Titkovem nebylo jiné, i když myslím, že někdy šel až za hranu. Ale vždycky jsme to nějak zvládli.“
Nadšený byl z kondičního soustředění v Rakousku. „Krásné hory, nádherná příroda, perfektní zázemí. Je to lepší než běhat v hale od čáry k čáře. I ty úterní výběhy do kopce u penzionu byly super,“ líčil s úsměvem.
Vpřed jej žene také vědomí, že Plzeň má znovu ty nejvyšší ambice. „Síla mančaftu zůstala, možná je i větší, takže snad zase bude Plzeň hrát nahoře. Byl bych rád, kdyby to takhle dopadlo,“ přeje si Douda.
Na západ Čech jej přivábila také účast týmu v pohárové Evropě. „Kluci z Plzně hrajou poháry pravidelně. I to byla jedna z věcí, které mě sem přilákaly. Když mě Honza Štochl někdy v březnu oslovil, měl jsem jasno, že to chci zkusit.“
Plzeň se v prvním kole Poháru EHF střetne s nováčkem na evropské scéně, skotským Glasgow HC, hrát se bude na začátku září.
„Británii jsem viděl hrát házenou poprvé na olympiádě v Londýně 2012. Vůbec si nedokážu představit, jaká to je kvalita, snad je dáme. V každém případě to bude zajímavá konfrontace. A když to vyjde, čekal by nás atraktivní soupeř z Rumunska,“ uvažuje Douda.
