Devatenáctiletý gólman se na hranické průmyslovce chystá k maturitě, odskočí si ovšem, aby hranické házenkáře udržel v extralize. „No, moc to stíhat nejde,“ usměje se Vyorálek. „Ale musím to zvládat, když mě to baví. Teď je to však náročnější,“ připouští.
51 rokůTolik bylo Josefu Kučerkovi loni, když chytal v extralize naposledy |
V sezoně nastoupil do 33 špílů za hranický Cement. Dalších 19 přidal za dorosteneckou Házenkářskou akademii Olomouckého kraje. Nejdůležitější ze všech jej ale čeká teď – Cement v odvetě o udržení se v extralize hraje na palubovce prvoligového Vsetína, první zápas Hranice vyhrály 29:25.
„Věřím klukům, že to zvládnou,“ burcuje česká házenkářská ikona Kučerka. Cement přitom v extralize za celou sezonu vyhrál pouze jednou. Na konci dubna, již ve skupině o udržení, přehrál Maloměřice 30:20. Dohromady tak získal čtyři body, když přidal další dvě remízy. „Je to trošku smutné, ale neházel bych flintu do žita. Kluci zatím nemají tolik zkušeností. Body nejsou objektivní. Prohráli vyhrané zápasy, chyběla zkušenost. Vypadá to pesimisticky, ale není to tak špatné,“ přemítá Kučerka.
Operace už nepočítám
Za svoji kariéru stihnul mnohé. Byl u dosud nepřekonaných reprezentačních úspěchů. V roce 1995 s národním týmem na mistrovství světa na Islandu obsadil osmé místo, o rok později na evropském šampionátu ve Španělsku šesté. „Nejlepší zápas jsme tam odehráli proti Francii. Přijeli jako aktuální mistři světa, nahlíželo se na ně jako na polobohy, a my je porazili. Výjimečný zážitek,“ culí se Kučerka.
V roce 2009 posílil Hranice. „Já už si ani nepamatuju, kdy to bylo,“ mávne rukou. V Cementu už před tím krátce hostoval. Za jeho éry vyhrály Hranice Český pohár a dvakrát skončily stříbrné v extralize. Poslední velký úspěch je z roku 2016, kdy byl Cement bronzový.
Filip Vyorálek
Poslední zápas odehrál Kučerka v Hranicích 15. října loňského roku. Ve čtvrtém kole aktuálního ročníku se rozloučil před zaplněnou halou. Leč porážkou s Maloměřicemi o gól. „Co dělat, to je sport, vyhrál ten lepší. Byla to ovšem jediná kaňka, rozlučka byla vynikající, přesně taková, jakou jsem si ji představoval. Vděčím za to kamarádům, co mi pomáhali. Vlastně celou kariéru,“ vzpomíná Kučerka, jenž už v minulé sezoně kvůli poraněnému vazu v koleni příliš nechytal.
19 rokůNadaného brankáře Filipa Vyorálka teď čeká maturitní zkouška |
Teď se pro konec rozhodl definitivně. Opět ho trápilo zdraví. „Ale bylo to pro změnu druhé koleno. Dlouhodobě jsem měl problémy, trvalo to x roků. Na první operaci jsem byl snad v devadesátém osmém,“ povídá. Při dotazu na celkový počet podstoupených operací se zasměje, vyčíslit je ale nedokáže. „Víc jak deset ale určitě ne.“
Už to ovšem dál nešlo. „Chtěl jsem hrát pořád. Sport miluju. Házená mě bavila i živila, chtěl jsem konec oddalovat co nejdéle,“ povzdechne si.
Repre? Nejdřív maturita
Teď bude Hranicím držet palce jako divák. Stejně tak Vyorálkovi, kterému v brankovišti rozdával cenná moudra. „Vidím v něm obrovskou perspektivu. Bude-li pracovat a mít štěstí na trenéry a kluby, myslím si, že by to mohl dotáhnout do reprezentace,“ předpovídá Kučerka. „To nevím, nejdřív musím udělat maturitu,“ zasměje se Vyorálek. „Ještě když jsem se chodíval na házenou dívat, vzhlížel jsem k němu. Pak jsem měl možnost se s ním setkat, sdílet kabinu. To jsou super zážitky. Navíc mi předal i věcné rady. Hodně mě naučil, třeba jak se stavět a spoustu dalších taktických pokynů,“ dodává.
0 výherHranice se opět v extralize trápí, v základní části uhrály jen dvě remízy |
Kučerka vidí jeho přednosti v rozměrech. „Je to kus chlapa. Navíc se rád učí. Snad je trpělivý, devatenáct let, to je ošemetný věk,“ říká a zavtipkuje: „To já už byl ženatý!“ Roli trenéra brankářů v Hranicích s díky odmítl, má teď jiné zájmy. „Konečně se na házenou jezdím dívat.“ A to nejen do Hranic, ale i do rodného Zlína či Bystřice pod Hostýnem.
„Mám syna, který začíná hrávat, každý týden ho vozím na tréninky a na zápasy. A moc si to užívám,“ vypráví. Do toho má s bratrem stavební firmu, v sobotu však na Vsetíně chybět nebude. Hranickým bude fandit v klíčovém souboji o záchranu. V něm byl Cement i loni, a ačkoliv Strakonicím podlehl, díky rozšíření soutěže zůstal extraligový. Vedení se následně usneslo: „Chceme hrát převážně s hranickými hráči.“
„Určitě by šlo být konkurenceschopný i takto, ale je to těžké,“ cítí Vyorálek. „Momentálně není tolik šikovných hranických odchovanců, vlastně u nás teď nemáme ani starší dorost.“ Extraligu však chce Cement hrát i příští rok. „Věřím, že to zvládneme. Musíme. To je náš cíl,“ velí maturant před klíčovým mačem sezony.
