„Tímhle stylem jsme do čtvrtfinále chtěli vstoupit,“ užíval si Adamík, pro něhož je série speciální. Právě z Karviné do Lovosic přišel a v sezoně 2009/10 s ní získal titul. „Jsem vyhecovanější, jde o můj mateřský klub. Navíc spoustu kluků znám odmalička, jsou to moji vrstevníci. Pro mě je to výhoda, protože vím, jak střílejí.“
Před startem play-off vypršel Adamíkovi trest, který slízl za napadení arbitra v utkání s pražskou Duklou. „Chtěl jsem přiběhnout k rozhodčímu, zeptat se ho, proč jednu situaci nepískl. Nějak jsem si to nevypočítal a vrazil jsem do něj. Disciplinárka mi napařila čtyři zápasy.“
Dušuje se, že nešlo o cílený atak. „Kdyby to byl úmysl, už tady rozhodčí není,“ řehtá se stokilový gólman. Hned si do něj v kabině rýpli. „Špičkují mě, že jsem zabiják a vrah. V Lovosicích i v reprezentaci.“ Parťák Jiří Motl se rozchechtal: „Je vrah, samozřejmě!“
Ale hlavně brankář se zákroky, které až vyrážejí dech. „Sice čtyři zápasy stál, ale na tréninkovém kempu nároďáku dostal hodně prostoru. Rozchytal se, dost mu to pomohlo. A pokračuje ve výkonech před trestem,“ chválí ho kanonýr Motl.
Gólmani jsou chloubou Lovců. „Ve druhém zápase na nich Karviná shořela,“ mínil Motl. „Na závěr nastoupil Koňařík a byl stoprocentní, v posledních deseti minutách nedostal gól. Pochytali tutovky, hráči Karviné jsou z nich zoufalí.“
I hostující Mokroš v neděli dlouho mučil střelce Lovosic, než se vyfauloval na Motlovi, který z drsného zákroku vyvázl s koňarem. „Bylo plus, že mladý Mokroš dostal červenou kartu, do té doby chytal fantasticky,“ tvrdil jeho protějšek Adamík, na duely nažhavený: „Za pět let v Lovosicích jsem nevynechal extraligový zápas. A teď kvůli trestu čtyři. Bylo hrozné a šílené nechytat!“
Konečně se dočkal a pochvalu si určitě vyslechne v pondělí i v práci od dětí - je totiž školníkem. „Kolikrát se mě ptají, jestli budu hrát, učitelky to samé. A vedení školy mi vychází vstříc,“ děkuje vyučený kuchař - číšník, který by časem rád podnikal. Teď však podniká Cestu za snem, jak zní motto Lovců pro play-off.
