Český házenkář Tomáš Říha.

Český házenkář Tomáš Říha. | foto: Luděk Ovesný, MAFRA

Ještě mě to nepřebolelo, říká Říha o zmařené bundesligové šanci

  • 0
Když se díval na nedávný televizní přenos zápasu Coburgu s Rhein-Neckar Löwen, aktérům záviděl. S domácím týmem se Tomáš Říha vydrápal ze třetí ligy až mezi německou elitu, jenže místo nejtěžší ligové soutěže světa hraje házenkářskou extraligu v Zubří.

Na Coburg ale nezanevřel. Čtyři roky v Německu mu zůstaly pod kůží. Počínání svých bývalých kolegů v bundeslize bedlivě sleduje.

„Přípravu měli dobrou. První kolo překvapili, protože vyhráli v Melsungenu, který hraje poslední roky nahoře. Překvapili celou bundesligu,“ podotkl 32letý rodák z Valašského Meziříčí. „Teď se jim nedařilo, měli týmy, jež mohli porazit. Ale ještě je dlouhá doba. Je tam spousta kluků, se kterými jsem začínal ve třetí lize a teď jsou v první. Jsou dobří, musí si zvyknout.“

Zvykat si musí také Říha. Na českou extraligu, kterou opustil v roce 2010. „Předtím jsem hrál extraligu naplno a tolik jsem o hře nepřemýšlel,“ přiznává Říha.

Rozdíl proti druhé nejvyšší soutěži našich západních sousedů je znatelný. V kvalitě provedení, rychlosti, individuálních schopnostech hráčů. Nabitých zkušeností využívá při dirigování zuberské defenzivy.

„Pro mě je to tady teď snadnější. Na každou akci mám více času a dokážu to lépe ubránit. Mám i prostor předat klukům vedle sebe pokyny,“ líčí šéf obrany HC Robe.

Z té vyčnívá nejen zkušenostmi, ale také věkem. Radim Tejzr a Štěpán Zeman se mu sice vyrovnají fyzickými dispozicemi, dvacet budou mít ale teprve příští rok. Seznamovat se nemusel jen se svým parťákem z národního týmu Petrem Šlachtou. „Snažím se mladým předat zásady, jak je dodržovat. Je to proces, který bude trvat chvilku. Ale jsem mile překvapený, že nám to docela funguje,“ těší Říhu pokroky spoluhráčů.

Omlazený celek Zubří ztratil ze čtyř extraligových kol jen dva body v hale Dukly, naposledy doma přemohl mistrovskou Plzeň. Odhadovat šance mužstva se však jeho nový lídr zatím neodvažuje.

„Ještě jsme nehráli proti všem mančaftům. Je to o tom, kdo bude na konci sezony v psychické pohodě,“ míní Říha, jenž pamatuje stříbrnou éru Zubří na konci minulého tisíciletí.

Navzdory tomu, že z Coburgu neodcházel dobrovolně, návrat do rodného kraje si užívá. „Znám pomalu celou halu. Je to tady pořád příjemné, máme tady rodinu, všichni nás podporují,“ pochvaluje si Říha.

Jen zatím netuší, jestli si ještě někdy navlékne dres reprezentace, s níž v červnu těsně nepostoupil na mistrovství světa. „Myslím na ni, ale bude to odvislé od mé práce a rodiny. Jak to budeme stíhat. Teď to nevidím na moc procent.“