Ptát se ho ale devět kol před koncem letošního ročníku extraligy, kdy s Jičínem tabulku vede o čtyři body, zda se blíží jeho druhá mistrovská sláva a pro ostatní z družstva premiérová, není právě šťastná volba. "Nemám tohle rád, za těch devět kol se může stát spousta věcí," říká bývalý reprezentant se zkušenostmi z Německa.
Co tou spoustou myslíte?
Zraní se vám důležití hráči, týmu se přestane dařit a místo titulu nemusíte mít ani medaili. Titul ani jiný úspěch se nemají plánovat.
Michal KrausČtyřiatřicetiletý házenkář pocházející z Kolína. V Česku získal titul s týmem Frýdku-Místku (2003/04), s nímž byl v extralize dvakrát také druhý. Poté odešel na angažmá do německého Melungenu. V té době také hrál za českou reprezentaci, má na svém kontě 11 zápasů a vstřelil v nich 20 gólů. Po čtyřech letech v Německu odehrál jednu sezonu v Rumunsku, v létě roku 2008 se rozhodl vrátit do Česka. Na podzim roku 2009 se objevil v dresu extraligového Jičína, v němž hraje stále. |
Vy jste ale v situaci, která si o titul přímo říká.
O to je to pro nás těžší, protože když se to nepodaří, bude to asi zklamání. Podívejte se na Český pohár. Byli jsme ve finále, vedení klubu nás pochválilo, že je to historický úspěch, ale asi všichni jsme cítili trochu zklamání. Byli jsme ve finále a prohráli jsme ho.
Pomyslné finále extraligy jste začali výborně.
Ale obavy jsme měli. Když začínáte dvěma zápasy doma, je to výhoda, která se však může obrátit proti vám. Poprvé prohrajete, znervózníte a z výhody je rázem nevýhoda. Kdyby teď vyšly i Lovosice, to by byl velký krok dopředu.
Když jste před necelými třemi lety do Jičína přišel, říkal jste, že tým má obrovský potenciál v mladých hráčích. Přesto vás letošní sezona Jičína nepřekvapuje?
Nečekal jsem, že může přijít tak brzy. Ale na mladých je vedle házenkářských kvalit vidět, že se nebojí, že na sebe vezmou zodpovědnost, což je strašně důležité.
Také vás ale někdy nechají sedět na střídačce. Nevadí vám to?
Tak to vůbec. Jednak si zahraju dost a jednak, když mám někdy odehrát skoro celý zápas, tak se z toho dávám dva, tři dny dohromady. Oni navíc hrát potřebují a já toho už mám dost za sebou.
Máte už dost zkušeností, abyste odhadl, jak na tom tým je. Předpovídal jste mu před sezonou současné postavení?
Že budeme tak nahoře, to určitě ne, ale od začátku jsem měl dobrý pocit. I když z domácí remízy hned v prvním kole s Brnem pochopitelně zase tak dobrý ne, ale tak po sedmi, osmi kolech jsem si říkal, že by postup do šestky neměl být tak neřešitelný problém. Ale teď jsme na tom mnohem lépe, než bych si dokázal představit.
Kde je podle vás největší současná síla jičínského družstva?
Asi na spojkách. Babák, Zeman, Vocásek, Neimann. Když se k tomu přidá dobrý výkon brankářů, tak jsme silní.
Michal Kraus pálí na brankáře Hranic Josefa Kučerku.
O titulu nerad mluvíte, vědí vůbec spoluhráči v kabině, že jste ho před lety už získal?
Vědí, i když řada z nich tehdy ještě hrála za mladší žáky a možná ani to ne.
Jak na tu dobu vzpomínáte?
Byla skvělá, hráli jsme ve Frýdku v často naplněné hokejové hale, vyhráli jsme i tehdejší mezinárodní ligu a získali double.
Dá se to s dneškem srovnat?
Asi dá, ale tehdy ještě tolik hráčů neodcházelo do zahraničí a většina nejlepších hrála v Česku. Ale tím nechci nijak snižovat současný tým, jsou to výborní hráči.
