Světový šampionát v zemi? Házená to už zažila, byť ještě ve společných časech Československa - mužské mistrovství světa hostilo dokonce dvakrát (1964, 1990), ženský turnaj byl pořádán v roce 1978. Na evropský svátek se však čeká. A přesně to by současné vedení chtělo změnit.
„Paradoxně je možná skoro těžší získat Euro, ale záleží na úhlu pohledu. Svět je zase z mnoha pohledů komplikovanější, náklady jsou v jednotlivých položkách násobně vyšší,“ říká Radek Bendl, předseda Českého svazu házené. „Naší ambicí ale byla Evropa. Chtěli jsme to, co zde nikdy nebylo.“
Od roku 2020 zažije házenkářské Euro revoluci. Místo 16 účastníků bude nově hrát 24 zemí, o pořadatelství se mohou podělit až tři státy. Premiéru zajistí poněkud nesourodé složení Norsko, Švédsko, Rakousko.
„A pokud se to podaří, my bychom byli druhou trojkombinací,“ věří Bendl. Společná kandidatura Česka, Slovenska a Maďarska se rodí v těchto dnech a nabývá na detailech.
Kdo by mohl stát proti vám?
Pokusíme se dostat do situace, že budeme jediní. To je i naše politická snaha: trochu nám nahrává, že se letos na podzim konají volby do EHF a kandidáti na konkrétní pozice jsou víceméně jasní; víme, s kým se bavit a kdo bude důležitý. Ideální situací je, že kandidátů nebude víc - a pokud ano, pokusili bychom se s nimi domluvit, aby se ucházeli až o Euro 2024. Ale to předbíhám dobu.
Jak šance vidíte?
Myslím, že by tentokráte neměli být na řadě ti tradičně silní, tedy severoevropské země. Zvlášť když Norové a Švédové pořádají turnaj v roce 2020. Společně se silnými Maďary a Slováky, co jsou na tom pozičně podobně jako my, bychom mohli být úspěšní.
Dá se odhadnout, kolik by pořádání stálo?
Dá, ale žádnou přesnou částku zatím neřeknu. Odvíjí se to čistě od toho, co se musí povinně odvést do kasy Evropské házenkářské federace, pak jsou tu povinné náklady. Kandidatura se podává v roce 2017, s tím musíme počítat i ve smyslu jednání s vládou, ministerstvem, abychom měli konkrétní záruky. To všechno se děje.
Turnaj by měl vrcholit v Praze. Jiná varianta než O2 arena zřejmě nepřichází v úvahu, že?
Určitě ne, žádná nová hala asi nevyroste. Limity v počtech míst garantovaných na jednotlivé fáze turnaje jsou jasně dané - už na skupiny je to 7 tisíc diváků, což eliminuje spoustu hal, seznam se ztenčuje. U finále jde zhruba o 15 tisíc diváků, což v tuto chvíli nemá ani Budapešť. Uvidíme, jestli mít bude.
Fanoušci českého reprezentačního mužstva. Dočkají se Eura 2022 v Praze?
Chtěla by, co?
Maďarské rozpočty nejen na házenou, ale na podporu sportu celkově jsou bezedné. Proto máme malinko v uvozovkách obavy, ale závazná kandidatura se podává v roce 2017 - pak pod přísnou pokutou nesmíte změnit lokalitu ani halu. Doufejme, že situace, že budou mít větší halu než my, nenastane.
Česko by mělo hostit skupinu na dvou místech. Kam tedy dál kromě Prahy?
Ostrava je možnost, Brno je možnost. Ideální rozložení by mělo být Čechy-Morava, to je jasné a s tím také pracujeme. Hrajeme si i s tím, aby druhé město zároveň bylo na logistické trase, jež by propojovala všechny tři země. Víc než dvě až tři možnosti mimo Prahu k dispozici nebudou.
Pokud by kandidatura uspěla, posunulo by to českou házenou do nové dimenze?
To bychom si přáli. Ode dneška je to šest let, turnaj bude oficiálně přidělen v roce 2018. Už teď počítáme, jak na tom jsme; koukáme se, co máme k dispozici v nižších reprezentačních kategoriích. Odpovím diplomaticky, že z tohoto úhlu pohledu je velká výzva připravit se tak, abychom byli důstojným organizátorem.
Směrem k Euru 2022 by tedy mířily i změny, třeba u mládeže?
Je to krok, který by měl pomoci rozvoji sportu obecně - proto se šampionáty dělají, aby dané odvětví nakoply. V roce 2022 rozhodně nebudeme v situaci, kdy budeme mít všechno vyřešené, nebudeme schopni konkurovat evropské špičce. Příští rok chceme u současného modelu regionálních center jít o úroveň výš a věnovat se víc čistě těm nejtalentovanějším, podobně jako v jiných sportech. To je jediná možná cesta: abychom se z toho mála, co je k dispozici, věnovali těm nejlepším a dali jim ten nejlepší servis.
Díváte se v tomto směru hodně do zahraničí?
Právě proto jsou u koncepce lidi, co v zahraničí působili spoustu let. Ať už Karel Nocar (reprezentační manažer) nebo Honza Filip (jeden z koučů mužské reprezentace). Oni ji nastavují. Mají poznatky a zkušenosti nejen v tom smyslu, že ty věci viděli, ale že si je i sami na sobě vyzkoušeli. Právě oni jsou hlavními dodavateli informací.
