Radek Motlík. Stejně impulzivní jako v házenkářské brance dokázal být i při túře v Alpách nebo cyklistické vyjížďce po okolních kopcích. Karel Šmíd. Tichý chasník, poctivý dříč. Hodně na sobě zapracoval po fyzické i mentální stránce.
Petr Vinkelhöfer. Jeden z lídrů týmu. Vynikající házenkář, ale v Rakousku ukázal, že také cyklista.
Jakub Šindelář. Další z tahounů. Chlapík, který nevypustí ani fotbalový zápas Staří - Mladí. Jeho touha vítězit je obrovská.
Michal Tonar. Ač na hřišti mančaft diriguje, moc toho nenamluví. „Dělej, natáčej to,“ vybízeli mě jeho spoluhráči, když si hlasitě ulevil v cíli jedné z horských etap na kole.
Milan Škvařil. Pravý opak Tonara, jeho dvojče, hrají spolu odmalička. Neuvěřitelná studnice historek, které zpříjemňovaly chvilky volna. A také tak trochu věčný rebel.
Jiří Fořt. Milovník aut, specialista na tvrdou defenzivní práci, další nesmlouvavý bojovník.
Jakub Škvařil. Svérázný chlapík. V Rakousku dřel, ale sezona mu pak moc nevyšla. I kvůli velkému vytížení v civilním zaměstnání.
Jan Blecha. Patří k těm mladším, ani v letní přípravě se moc neprojevoval. Ale jeho chvíle na hřišti by měly přijít. Hodně brzy.
David Poloz. Ten byl v létě úplným nováčkem, v horách proto „neremcal“ a šlapal. Už tam se ale ukázalo, že má obrovský potenciál, což v sezoně potvrdil.
Josef Jonáš. Další novic, cestou autem do Rakouska téměř nepromluvil. Chvilku trvalo než zapadl, ale tým si ho srovnal. A ve čtvrtém finále byl klíčovou zbraní.
Jakub Strýc. Na soustředění v Rakousku měl smůlu na zranění, v sezoně se ale postupně lepšil a na pivotu doplňoval Jakuba Šindeláře. Ondřej Šafránek. Benjamínek, syn jednoho z šéfů klubu, ale dával o sobě hodně vědět. Velký příslib.
A kdo další?
Mladíci Jakub Tonar a David Bičiště v Rakousku nebyli, stejně jako reprezentant Petr Linhart, který doléčoval zraněné koleno. Srbská posila Milan Ivancev dorazila těsně před startem zlaté sezony.
