„Já už ani nedoufala, že se něčeho takového ještě dočkám. Úžasné!“ zářila Schererová, majitelka dvou českých zlatých medailí. Martinková má tři ze čtyř mosteckých: „Tahle byla hodně těžká. Na konci sezony už jsme bojovaly samy se sebou, ale porvaly jsme se s tím.“
Obě oblíbenkyně mosteckého publika působily v Německu. Martinková ve Zwickau, kde skončila po minulé sezoně, Schererová uťala angažmá v Marienbergu až v lednu.
„V Německu jsem byla dva roky šťastná, pak nastaly změny a ztrácela jsem chuť. Vůbec nelituju, že jsem nabídku Andělů přijala. A že jsem se vrátila, i když jen na malou chvilku,“ přiznala 160 centimetrů vysoká kantorka Schererová, že letošní sezona byla její poslední na vrcholové scéně. „Chtěla bych se trošku víc věnovat rodině. Syn Matěj, práce, házená... Fungovat doma je při tomhle programu vážně náročné.“
Trenér Peter Dávid tvrdil, že šlo i o poslední zápasy Martinkové. Ale klub jí ještě přeložil nabídku, do 20. června se má rozmyslet. Po finále říkala: „Teď konec kariéry neřeším, myšlenky mám úplně jinde.“ Ze zlatého poháru srkala bublinky, tančila, křičela v euforii.
Spojka Martinková a křídlo Schererová stály u zrodu zlaté mostecké ságy, letos však jejich role už nepatřily mezi ústřední. Nebrblaly.
„Já chtěla být oporou pro holky, předávat zkušenosti, makat na tréninku naplno, hecovat, podporovat,“ předsevzala si Schererová. „Věděla jsem, že chci týmu pomoct i na hřišti, když bude zapotřebí, a naskočím. Kdykoli. I kdyby šlo o deset vteřin nebo o minutu, bylo mi to jedno. Byla jsem tady pro tým!“ A Martinková jakbysmet.
Hana Martinková (vlevo) z Mostu pálí přes slávistku Alenu Stellnerovou.
„Už jsem měla jiný úkol než dřív, ale vůbec mi to nevadí. Proč taky? Ráda dávám přednost mladším, ať se o to holky poperou. Ve finále úžasně bojovaly. Svoje mám už asi odehrané, teď je řada na nich,“ vybízí je někdejší nejlepší střelkyně Challenge Cupu. Finále se Slavií otočil Most už podruhé. „Nádherné! Měly jsme na tričkách napsané, že historie se zopakuje, a ona se zopakovala!“ juchala Martinková, 189 cm vysoká.
Podle Schererové, vnučky fotbalového vicemistra světa z Chile 1962 Adolfa Scherera, je zlato odměnou za tréninkovou lopotu. „Strašně moc jsme dřely. Neskutečně, plno hodin týdně. Český titul jsme si zasloužily. Jsem šťastná,“ svítily oči odlétajícímu křídlu Andělů.
