„Zatím jsem nepředvedla skoro nic. Trochu mě ta téměř domácí atmosféra svazuje,“ vypráví o dvou vystoupeních v českém dresu na světovém šampionátu v Německu.
Přitom je aktuálně nejlepší hráčkou i střelkyní bundesligy, což je v házené pojem.
Když to zvládl mezi muži Filip Jícha, znamenalo to katapult mezi největší osobnosti jeho sportu. Hrbková dosáhla téhož - ale sláva je pro ni na obtíž. „Já totiž bývala spíš šedá myš,“ vypráví 30letá levačka.
Švédsko - ČeskoDalší duel házenkářky čeká dnes od 18 hodin. |
Přitom se mistrovství světa v zemi jejího působiště jeví jako ideální souhra náhod. Hrbková válí v barvách německého Göppingenu, zhruba třicet minut od Bietigheim-Bissingenu, kde aktuálně bojuje s českým národním týmem.
Doufala, že se bude hrát právě tady - přetěžkému losu skupiny B navzdory. Chtěla mít na tribunách co nejvíce „svých“ fanoušků. „Skupina deseti göppingenských příznivců s námi objíždí každý zápas. Slíbili, že nás podpoří i na světovém šampionátu,“ líčí.
Jenže zatím vidí trápící se Michaelu Hrbkovou. O víkendu ve dvou utkáních vstřelila pouze sedm branek. Jen stěží překonávala pozornou obranu Argentinek, a především obrovitých Polek. I ona tuší, že musí v nadcházejících duelech přidat. „Teď už jde opravdu do tuhého,“ uvědomuje si.
Problémy herní stagnace nehledá na hřišti, ale spíše mimo něj. Před každým duelem s jejím jménem zápolí komentátor, jenž představuje vždy největší osobnost týmu - a tou Michaela Hrbková bezesporu je. Navíc při absenci Jany Knedlíkové, první české vítězky Ligy mistrů. „A mě to strašně svazuje. Vždycky bylo lepší, když ode mě nikdo nic nečekal,“ domnívá se.
Přitom situace v klubovém dresu není natolik odlišná. Hrbková s Göppingenem pravidelně bojuje o účast v play-off, na palubovce tráví značnou porci minut, i tam patří mezi klíčové hráčky. Obléknout reprezentační dres ale nese ohromnou zodpovědnost navíc. „Nesmím řešit okolí a musím se soustředit pouze na sebe,“ říká Hrbková.
Smlouva v klubu jí vyprší v roce 2019, o návratu do Česka zatím neuvažuje. Nedávno složila jazykovou zkoušku, baví ji i práce na úřadě - ženy na rozdíl od mužů-házenkářů, kteří jsou v Německu velmi štědře placeni, ve valné většině ještě pracují. Výjimkou není ani Hrbková, jež je zaměstnána na poloviční úvazek. „V klubu všechny pracujeme. Není to nic neobvyklého,“ popisuje.
V Německu se Hrbková cítí jako doma. Nyní jen přenést podobnou pohodu i do reprezentačního dresu.
