„Měli jsme to dohrát úplně do křídla, tak jak se to má dělat. Byla to nacvičená akce, čas na to zbýval,“ vybavoval si Luděk Piwko. „Viděl jsem tam díru, chtěl jsem to urvat na sebe nebo si jít pro sedmičku. A to byla blbost,“ smutnil. Rezultát: 27:25 pro Strakonice, což po domácí hranické výhře 22:21 znamená, že se Cement po více než deseti letech loučí s nejvyšší soutěží.
„Těžko se mi to hodnotí. Nebylo to tak, že bychom nebyli připraveni. Do baráže jsme se neměli ani dostat,“ litoval Piwko, který v dvojutkání zaznamenal devět branek, což je společně s Davidem Lefanem nejvíce z týmu. „Ze čtyř poločasů jsme vlastně hráli jen dva. Vždy až ty druhé. Pokaždé jsme dotahovali, to je potom těžké,“ doplnil.
Úvod zápasu žádnou větší zápletku nenaznačoval. Nabuzeným Strakonicím vycházel útok za útokem a po sedmi minutách vedly už 6:1. Nejhlubší místo Hranické propasti objevili Cementáři ve 26. minutě, kdy po gólu Davida Bičiště prohrávali už 9:18.
„Tlak jsme si na sebe přivodili sami. Už to nebylo, že můžeme, tak jako celou sezonu, ale že musíme. My jsme byli ti, kdo na tom měl být z extraligy líp,“ věděl Piwko.
„V týmu sice máme hodně mladých kluků, ale nemůžeme to svádět na nezkušenost. Vždyť jsme celou sezonu hráli v extralize. První poločas co hráč, to technická chyba. Chtěli jsme do Strakonic vletět tak, jako oni do nás, ale stal se pravý opak,“ ohlížel se Piwko.
Devítigólové manko ale jeho tým dokázal heroicky smazat. Mezi 27. a 37. minutou vstřelil Cement sedm slepených branek a o čtyři minuty později vyrovnal na 19:19. „Začali jsme hrát. Výborně jsme bránili a v útoku se nám góly dávaly lehce. Strakonice ztrácely míče, takže jsme dávali hodně branek z rychlých útoků. Navíc jsme dělali minimum chyb,“ povídal Piwko.
Odchovanec Karviné, který letos hrál i první ligu s Litovlí, mohl Hranice přiblížit k záchraně už dříve. „Jejich gólman mi ale vychytal dvě sedmičky, celkem rozhodující, za stavu 19:19 a 25:25,“ posteskl si.
