Cestu za prvním zápasem v dresu mužského národního týmu odstartoval v pondělí ráno. Budíček měl časný, do Prahy vyrážel v sedm a po příjezdu si v kabině odbyl uvítací rituály.
Jaké?
„To zůstane v šatně,“ zahlásil brankář Jan Hrdlička, hrdina druhé půle zápasu s Lucemburskem. Skopár ale ujistil: „Už od prvního tréninku mi všichni pomáhali. Nejsem pak tolik ve stresu a zvládnu se lépe připravit na zápas.“
Až ve středu se ale od trenéra Xaviera Sabatého dozvěděl onu velkou novinu. V 18 letech a při debutu v seniorské reprezentaci bude kvůli taktickému plánu jediným pravým křídlem v zápasové nominaci.
„Mentálně jsem se na to připravoval, ale trochu jsem nervózní byl,“ připustil Skopár. „Naštěstí hned potom, co jsem nastoupil, to ze mě opadlo.“
„Nečekal ho lehký zápas, ale v takhle mladém věku v reprezentaci potvrdil, že je vyspělým hráčem. Hrál skvěle, ukázal kvalitu ve střelbě, vyzdvihnout ho ale musím hlavně za práci v obraně, která je ještě náročnější. A on ji zvládl,“ chválil Sabaté pětigólového střelce. „Nechtěl jsem, aby Dominik odběhal šedesát minut na křídle. Na konci první půle jsem si vyzkoušel některé středové hráče na krajní pozici.“
Krátce si talentovaného mladíka stáhl ještě před utkáním. „Říkal mi, ať jsem klidný a hraju svoji hru,“ prozradil Skopár.
Čeští házenkáři začali evropskou kvalifikaci výhrou nad Lucemburskem |
Slova emotivního kouče si vzal k srdci. Ve druhé minutě zápasu viděl, že spoluhráči s největší pravděpodobností získají míč, vypálil kolem lajny, seběhl si více ke středu a tváří v tvář skvěle chytajícímu gólmanovi Yannu Herrmannovi zakončil jako mazák.
Radost z první reprezentační trefy se ani nepokoušel skrýt, roztáhl ruce a pořádně si zařval. „Takový moment pomůže. I kdyby vám v hlavě zůstaly nějaké zbytky nervozity, setřesete je,“ pochvaloval si.
V dalším průběhu se trefil ještě čtyřikrát, vystřídal snad všechny tradiční herní situace: k zakončení se procpal ve dvou případech z klasicky křídelního prostoru, jásal po protiútoku, i po ráně téměř ze středu.
„A mohl dát gólů ještě víc, kdybych mu dal nějakou dlouhou přihrávku, párkrát tam byl sám,“ vyzdvihl mladíka Hrdlička.
Skopár neúnavně piloval pravou lajnu skoro celých šedesát minut, sotva získal český tým míč, už pelášil k brance soupeře.
Když přišla ztráta? Spolehněte se, že ho uvidíte, jak vykrývá možný prostor pro přihrávku na obranné půlce. „Lítal jsem pořád nahoru dolů, ale nějak jsem se s tím popasoval,“ zaradoval se po zápase.
„Z osobního hlediska jsem spokojený, myslím, že jsem měl v zápase dobré pasáže, ale i horší. Potom se musím podívat na video, abych si to mohl zhodnotit,“ komentoval cílevědomě druhý nejlepší český střelec zápasu.
Předčil ho akorát jiný Dominik – Solák, opora karvinského Baníku nasázela šest gólů a pak vysekla jmenovci úklonu: „Moc se mi líbil. Už jsem měl možnost proti němu hrát v Plzni a myslím si, že je talentovaný a šikovný. Doufám, že takových zápasů odehraje ještě spoustu. Samozřejmě ne proti Karviné, ale proti ostatním klidně.“
Českému týmu pomohla ve středu večer také fantastická kulisa, do pražské UNYP Areny zavítalo téměř 1 500 diváků včetně Skopárovy rodiny a spoluhráčů z dorostenecké reprezentace.
„Fantastické, ještě jsem nikdy nehrál před takhle plnou halou. Jako tým nás to povzbudilo,“ chválil rodák z Jičína, kam okamžitě volal, když se o nominaci dozvěděl: „Byl jsem nadšený, naprostá euforie.“
A radost mu zůstala i po premiérovém startu. „Cítím se dobře, suprově, nečekal jsem, že dostanu takovou příležitost a odehraju celý zápas. Beru to jako motivaci, chci se dál zlepšovat. Pro mě je obrovská čest hrát za A-tým, budu dělat vše, abych pozvánky dostával i nadále,“ prohlásil.
Základy položil dobré, formu navíc může potvrdit už v neděli během dalšího kvalifikačního utkání v Belgii.