Když Adam Ptáčník, dvaadvacetiletý házenkář Nového Veselí, po střední škole stál před rozhodnutím, zda se bude dál věnovat studiu nebo sportu, nedokázal se hned rozhodnout. „Chtěl jsem na vejšku, ale úplně jsem nevěděl na kterou,“ vzpomíná Ptáčník. Původní představa, že by se věnoval oblíbené psychologii, rychle vzala za své. „Se sportem by se to nedalo skloubit. A já jsem si nechtěl vybrat buď jenom házenou, nebo jenom školu.“