Cestovní kanceláře o nich sice mnohdy vědí a referují, avšak ne vždy jsou schopny zprostředkovat na dané místo golfový výlet. Z možností, jak si zahrát v dokonalé exotice, je nejlepší mít tam spojku, nebo aspoň v kapse doporučení a adresu znalce místního prostředí.
Někdy to ale není nutné, prostřednictvím internetu lze zamluvit všechno, od cesty přes ubytování až po green fee. Taková malá virtuální cesta kolem světa se zastávkami po kontinentech nás do takových míst zavede.
Skandinávie: popůlnoční golf
Občan Evropské unie si zvykl na snadné přechody hranic. Někdy ale nejde jen o prosté vycestování a hru v cizině. Někdy se "čára" překračuje při samotném golfu.
Je tomu tak v Green Zone Golf Clubu ve finském regionu Lappi. Je to hodně na severu země, do Švédska co by kamenem dohodil. Totiž co by míček odpálil. Skutečně - devět jamek je ještě v zemi Suomi, druhých devět už v kraji Tří korunek.
Málokdo se sem vypraví v zimě, ale odvážlivec bude možná odměněn. Jde o území s vysokým procentem slunečního svitu a navíc zde mají polární den. Kdo dobře chytí období, může si rezervovat tee time třeba na druhou ráno.
Karibik: pozor, krokodýli!
Jamajka už není tím, čím bývala. Pro mnohé procestovaná, okoukaná, nepříliš exkluzivní. Vždycky jde o úhel pohledu, ale kdo má ten dojem, že karibský golfový ráj mu nestačí, může se přeplavit na pevninu, na území státečku Belize. Má jen jedno hřiště, Caye Chapel Golf Resort s úžasně uvolněnou atmosférou.
Přestože jde o privátní klub, pozvání ke hře lze při troše té snahy získat a stojí to za ni. Majitelé dbají na to, aby se na sebe flighty netlačily, a místní marshall rozhodně nebude nikoho ponoukat, aby zrychlil.
Golfové vozíky se používají i v přístavu, jezdí se v nich nakupovat a popíjet. Ovšem uvolnit se absolutně se nevyplácí. Z vodní překážky by totiž mohl vylézt krokodýl, takže hra z břehů zdejších jezírek může přinést nečekaný adrenalinový zážitek.
USA: když motory ztichnou
Adrenalinovým sportem bývají motoristické závody. Spatřit na vlastní oči ten slavný v Indianapolis je pak vrcholným zážitkem. Když ale zvuky motorů odezní a hlediště pro 270 tisíc diváků se vyprázdní, zbyde čas na golfovou partičku hned v sousedství oválu.
Brickyard Crossing Golf Resort je rozdělen na dvě nestejně velké části. Čtrnáct jamek je vně automotodromu, čtyři naopak dráha obepíná. Dokonce je tu i umělé jezírko.
Himálaj: před výstupem
Nejprve je zapotřebí vystoupat do tří tisíc metrů nad mořem. Tedy když už se předtím člověk nějak ocitne v Nepálu. Cesta sem ale není náročná, náhorní planina je něco, co domorodci vnímají jako normál, a tak zde pěstují běžný komerční golf.
No tak tedy běžný... Himalayan Golf Course u Pokhary je přece jen trochu z ruky. Z města se sem jede sedm kilometrů. Víc než devítka jamek se sem nevešlo, ale každá je jedinečná (sněžná řeka, kaňon s vodopádem a další přírodní blbůstky), dohromady je pak pojí výhled na Annapurnu, kterou si pak lze cvičně zlézt.
Nový Zéland: termální bahýnko
Příroda vytváří nejrůznější vjemy pro více smyslů než jen pro zrak. Také pro sluch a čich. Třeba když zrovna vytryskne sirný gejzír. To se běžně děje v Rotorua Golf Clubu a tento název je zdaleka nejsnadnějším, které se k tomuto kusu novozélandské krajiny vážou.
Nutno podotknout, že krajiny termální, nazývající se Whakarewarewa. Aby se to nepletlo, samo osmnáctijamkové hřiště slove Arikikapakapa. Snad dostalo jméno od zvuku bublin na hladinách bahnitých lagun, z nichž vyvěrá horké zemské jádro na povrch zemský. Fairwaje se klikatí mezi nimi a co možná někoho potěší - písku je tady pomálu.
Sahara: s dravci nad hlavou
Návrat domů z cesty kolem světa může vést přes Tunisko, ale nikoli na jeho pláže. Poslední zastávkou je poušť. Sahara Golf Course nenabízí hladké duny, ale oblast s tvrdším podkladem, zeleným jen tak, aby se neřeklo. Kousek od oázy. Kousek od města Tozeur.
Ačkoli palmové háje jsou v dohledu, míč se spíš potká s kamením než s kmenem stromu. Kroužení dravců nízko nad hlavami golfisty, jenž se musí soustředit na důležitý pat, jemně zvyšuje tlak. Ptáci samozřejmě na tak velké pohyblivé cíle neútočí, ale když se myšlenky rozběhnou směrem "co by kdyby"...
