Když jí loňské turnajové vítězství na regionální severské sérii SAS Tour vyneslo celoroční účastnickou kartu na prestižní kontinentální Ladies European Tour, dočkala se dva roky po přestupu k profesionálkám velkého úspěchu docela brzy. Dosavadní půlroční putování po zahraničních štacích ji poučilo, že jít ještě výš bude hodně těžké. V dnešní první polovině rozhovoru ale potvrdila, že snu velkém vítězství se stále drží.
Než se k němu dostaneme, rád bych se vrátil do bodu, kdy jste se rozhodla vyměnit amatérský statut za profesionální. Málokdo si dovede představit, jaký je to zlom. Zkuste ho popsat podle vlastních pocitů a zkušeností.
Diametrální rozdíl je nejen v mentální stránce, ale už v organizaci celé sezony. O amatéry se starají federace a klub, náklady jsou úplně jiné, než když je člověk profesionál. Je tam i větší zodpovědnost při hře.
Ta se dostaví sama?
Já jsem vždycky měla lepší výsledky v zahraničí než doma. I když doma mi na prvenství stačily, pak jsem odjela na nějaké mezinárodní mistrovství, nebo na mistrovství Evropy a hrála jsem tam lepší čísla. Vždycky jsem k tomu měla blíž, uspět za hranicemi. Víc mě motivovalo nové hřiště, bavilo mě vymýšlet course management.
Znamená to, že české prostředí nenutí hráče k profesionalitě? Musíte si tady správné návyky vyvolávat?
Doma jsem neměla žádný adrenalin, který ke každému sportu patří. Ale to nesmíte vnímat. Nemůžete srovnávat evropskou túru s českou PGA. Až sem přijde dost diváků, aby byl důvod postavit tribunu, pak se dá něco hodnotit. Zatím je těch amatérských golfistů, kteří by chtěli vidět opravdu hezký golf v podání českých golfistů, velmi málo. Což nechápu, protože v jiných zemích je ten zájem velký. Nevím, jestli není chuť se přiučit, a hlavně doufám, že se to brzo změní.
Promotér mužského turnaje European Tour v Čeladné koupil práva na takový podnik pro české i slovenské území...
...jsem hrozně ráda a doufám, že to klapne.
A víte, že od domácí hráčky se bude očekávat velký výsledek?
zuzana mašínováNarozena: 5. 11. 1979 v Praze Vybrané úspěchy: Hráčka roku v ČR 2004 - 2006, top 20 na mistrovství světa žen 2006, vítězka SAS Masters 2008 v Turku |
Podívejte se, jak proběhla Čeladná v mužském podání. Co předtím hráči prohlašovali a jak to dopadlo. A bylo jich hodně. Já bych byla ráda, kdyby se ten turnaj opravdu uskutečnil, kdybych měla možnost tam hrát. Jestli se mi ta možnost naskytne, udělám 150 procent pro to, abych prošla cutem, aby se promotérovi vyplatilo turnaj pořádat. Kdyby byl český zástupce ve finále, pro diváky by to určitě bylo zajímavější. Myslím, že budu mít velké šance. Nebude to pro mě žádná nová věc, takových turnajů jsem hrála řadu. I když někteří lidé si myslí, že to není důležité, tak je. Když si vzpomenu na svoje první starty mezi profesionály - celý rok jsem nevěděla, co se děje.
Nepoměrně vyšší zahraniční konkurence vám zřejmě vyhovuje.
No, já zase byla vždycky ráda, když jsem byla jednička. Konkurence na evropské túře je hodně tvrdá a kdybych si mohla vybrat, radši si zopakuju loňskou sezonu a párkrát vyhraju, než být celý rok na té nejvyšší úrovni, ale pohybovat se kolem středového pole. Nevím, jestli je to tím, že cestuju už tolik let. S věkem si víc vážím toho, být doma. Kdysi jsem toužila poznávat něco nového, ale cestování hodně vyčerpává.
Proto jste navázala spolupráci s psycholožkou?
Ta směřuje k tomu, aby se člověk cítil při turnaji stejně jako když si jde zahrát pro radost na své domovské hřiště. Aby byl stejný pocit i při nejdůležitějším úderu na nejdůležitějším turnaji. To je hrozně těžké. Člověk si je vědom všeho, co za tím stojí, zodpovědnost je tam větší.
Když říkáte, že byste se vrátila k loňskému modelu, znamená to, že být stálou účastnicí European Tour už není vaší prioritou?
Letos ano, doma jsem hrála tři turnaje a myslím, že budou ještě dva, což není moc. Řekla jsem si, že si letošní sezonu užiju, že si to zasloužím za ta léta dřiny. Až po sezoně zhodnotím, co budu dělat dál, o co budu usilovat a kam budu směřovat. Nechci o tom teď přemýšlet, nechám tomu volný průběh. V každém případě žádné dveře pro mě nejsou zavřené, mohu jít jakoukoli cestou.
Tlačí vaši sponzoři na co nejlepší výsledky?
Znám se s nimi z večírku a turnajů, jsou to všichni golfisti a naštěstí vědí, že zasahovat do sezony nějakými požadavky by nemělo efekt. Veškerá komunikace jde přes manažera Petra Žáka z Meredithu, tím je to pro mě jednodušší.
Před sezonu, která vám dala možnost hrát celou European Tour, jste chtěla být do padesátého místa, zatím tak vysoko nejste. Musíte přehodnotit cíle?
Během sezony se snažíme podle aktuálních výsledků modifikovat a změnit vývoj toho úspěchu, potažmo neúspěchu, který přichází. Je to úplně jiná liga než SAS Masters nebo Czech PGA Tour, nikdo v Česku s tím nemá zkušenost. My jsme v prvním půlroce zkusili zajetý model z minulého roku. Ten nefungoval, teď od Walesu, kde jsem podruhé v roce prošla cutem, jsme se s manažerem odhodlali ke změnám a bylo tam lehké zlepšení. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet dál a jestli druhá půlka sezony na evropské túře bud lepší.
Několikrát jste se cutem do druhé poloviny turnaje nedostala o jednu ránu, o jedno místo v pořadí po dvou kolech. Ptala jste se sama sebe - co to je, proč?
Vždycky jsem z toho spíš hrozně smutná než naštvaná. Člověk odvede práci, která ho stála hodně dřiny, a když to nevyjde o kousíček, je hodně zklamaný. To je asi osud.
Vaše přiznání být ráda první vede k otázce - chcete to dokázat na nejvyšší úrovni?
Chtěla bych samozřejmě vyhrát turnaj European Tour. A je to možné, není to science-fiction. Rozdíl mezi mnou a hráčkami, kterým se to povedlo, je minimální. Pár turnajů hrajeme spolu na stejné úrovni. Jeden den vám to přijde do ruky a vyhrajete turnaj, ani nevíte jak. Když už se tam kvalifikujete, musíte prokázat své kvality a ty já jsem prokázala, tak proč se tvářit, že to byla náhoda? Prvních deset hráček, to je extratřída, dalších sto jsou hráčky stejné úrovně. V Čechách takových mámě pět.
(pokračování ve středu)
