Tu voda příčná i podélná, tu bunker, anebo pořádně zvlněný green. Člověk musí být sakra dobrým hráčem, aby odešel se vztyčenou hlavou. To je areál Golf Tatry.
Voda, voda a... voda
Handicapy jako by snad ani nehrály roli. Polský novinář, jenž se kdysi pyšnil cifrou kolem jedenácti a nyní má těsně pod patnáct, nesčetněkrát sakroval.
Proč? Překvapit ho dokázaly překážky, kterými se může pochlubit jen kvalitní hřiště.
Tak třeba hned první jamka číslo 10. Žluté odpaliště, dvacet metrů dál červené a hned za ním poměrně široký a pulsující potok. Na sebemenší chybu není prostor a když už vodu překonáte, číhá na tomto pětiparu další. Začínat tady turnaj - nic moc.
Třípar na jedenáctce je lehký jen zdánlivě. Těsně za greenem totiž číhá voda, která není vidět, a kdo jednotlivé jamky podrobně nestuduje, může být pořádně překvapen. "Tak tady je ta skrytá voda, o které jsem mluvil už na začátku," hlásí kolega Ivo po úspěšném absolvování jedné z dalších nevyzpytatelných jamek.
Ano, na patnáctce čeká podobné nebezpečí jako na jedenáctce, ovšem ještě předtím je první ranou nutné překonat hned dvě vodní překážky před greenem. Jinde zase číhají červené kolíky v místech, kam dopadají drivy a dělají tak hřiště ještě záludnějším.
"Včera mi ležel míček tady a dneska po dvou vodách za sebou škrtám," ukazuje na záviděníhodné místo z tréninku na osmnáctce Polák Witold. O greenu poslední jamky radši nemluvit, takové vlny by záviděli surfaři na mnoha plážích.
Nejen voda, ale zase... voda
Na každé jamce ze základních osmnácti (dohromady jich je 27) je i díky všetečným (a více i méně náročným) bunkerům o zábavu postaráno. Třeba na trojce se rozléhá jeden velký přímo před greenem. A za ním? Ano, voda, co jiného. O čtyřce s parem 3 ani nemluvě.
Slušně zahrát se dá jen s pořádnou porcí štěstí, nebo ryze defenzivní hrou.
Označením nejtěžší na hřišti je pětipar jamky číslo 5, ovšem netváří se tak, ačkoliv určité nástrahy také skýtá. Zajímavý je však zejména tím, že více než 500 metrů délky se táhne kolem domů, jejichž majiteli jsou mimo jiné slovenští hokejisté minulí i stále aktivní. Peter Bondra, Zdeno Chára a další.
Když se k zápolení na hřišti s nespočtem nástrah připočte servis okolo, velmi pěkný hotel s fitness centrem, welness, nezbývá než doufat, že vyjde počasí.
Sledovat daleký drive a za ním Lomnický štít, to je opravdu zážitek.
